Článek
Zatímco s cizími prodejci vyběhneme snadno, s rodinnými příslušníky to jde hůř. Máme k nim citové vazby – jak se říká: „Zlobí, ale je náš.“
„Je mi to líto, ale se ségrou se přestávám stýkat a zbytek rodiny je z ní také na rozpacích. Vždycky jsme si rozuměly, ale teď mi připadá, že jí přeskočilo,“ popisuje situaci devětatřicetiletá Adéla. Změna u její sestry Pavlíny přišla ve chvíli, kdy nastoupila na rodičovskou dovolenou. „Švagr je fajn, snaží se, ale má normální práci, žádný horentní plat nenosí. Ségra před mateřskou pracovala ve státní školce čili také nebrala statisíce. Logicky přemýšlela, jak přinést do rodinné kasy nějakou korunu navíc. Mezi matkami, se kterými se potkávala na hřišti, se seznámila s jednou, jež ji navezla do multilevelového prodeje přírodní kosmetiky,“ říká Adéla.
Lidé došli
Když její mladší sestra přišla s nadšením a produkty na návštěvu poprvé, myslela si o tom Adéla své. Pavlína prý nikdy nebyla žádný dravec. „Na druhou stranu, nikdy nevíte, co ve vás je, a nedozvíte se to, dokud si danou věc nezkusíte, a tak jsem ji nechtěla hned zkraje srážet vlastní skepsí,“ vysvětluje. Ne že by ty kosmetické produkty byly špatné. Kromě Adély si je postupně koupila matka i Pavlínina tchyně, babička, sestřenice a další ženské příbuzné. Hlavním důvodem ovšem bylo, že ji chtěly podpořit. „Stejně tak obšťastnila i pár kamarádek a známých. Pavlína zářila a pak přišla další fáze. Začala vykládat, jak už se do školství nevrátí. Mlela o lidech, kteří se díky tomuto druhu podnikání vypracovali z paneláku k vlastnímu domu. Švagr je naštěstí rozumný a držel sebe i ji při zemi. Trochu se pohádali, když odmítl nabízet její kosmetiku kolegyním u sebe v práci, ale nějak to ustáli. Pavlína byla spokojená, my tím pádem také,“ říká Adéla. Do chvíle, kdy blízcí lidé z jejího okolí jaksi „došli“.
Chudá nevěsta s bohatým věnem
„Multilevel mě nadchl svou jednoduchostí a spravedlivým systémem odměn i příležitostí. Nezáleží na tom, zda máte vysokou školu, 20 let zkušeností v nějakém oboru, jestli mluvíte světovými jazyky či máte malé děti. To je důležité zejména pro ženy, protože v Česku stále není příliš mnoho perspektivní práce na půl úvazku. I proto jsou z 98 % našimi obchodníky ženy,“ zmiňuje v rozhovoru pro časopis Forbes Renata Králová, jedna z nejúspěšnějších podnikatelek v tomto oboru. Popis vzbuzuje pocit, že tuto práci opravdu může dělat každý s prstem v nose. Vtip je v tom, že se automaticky počítá, že každý nováček, stejně jako Pavlína, vloží do podnikání svůj osobní „kapitál kontaktů“. Jaký to je poklad, si dodnes spousta lidí stále ještě neuvědomuje. Databáze kontaktů na potenciální zákazníky si přitom firmy střeží jako oko v hlavě. Nováček je přináší firmě jako své velmi drahé věno. Jen o tom neví.
Hodina pravdy
Hodina pravdy pak nastává, když prodejce rodinu i kamarády, řečeno slovníkem kriminalistů, „vytěží“. V tu chvíli se ukazuje, že to s tím zbohatnutím není tak snadné, protože získat teď už normální zákazníky mezi cizími lidmi je pracné. Přesně do téhle fáze se dostala Pavlína a propadla panice. „Všichni pro ni přestali existovat jako lidé, ale na každého se koukala jako na možného odběratele své kosmetiky. Nevím, jak probíhá zaškolování, třeba jim to radí, ale pro okolí je to strašně nepříjemné,“ vysvětluje Adéla. „V rodině jsme sice vyhlásili bojkot a vždycky, když se objeví na nějaké oslavě, všichni sborově oznámíme: ‚Kosmetiku nekupujem!‘ Chvíli dá pokoj, ale pak to po čase zase zkusí. Mně na tom, když mi telefonuje, nejvíc vadí, že vím, že ať se bavíme, o čem chceme, od samého počátku náš hovor směřuje k tomu, jestli nevím o někom, s kým by se mohla nezávazně sejít. Štve mě to a je mi to líto.“
To už tady bylo
Pamětníci devadesátek, vzpomínáte? Symbolem nových svobodných časů byl vedle kuponové privatizace prodej potravinových doplňků jedné nejmenované značky. Neexistuje snad nikdo, kdo by se s ním nesetkal. První seznámení Čechů s multilevelovým obchodem dopadlo tak, že pár lidí opravdu zbohatlo a zbytek nic moc. Ještě dnes se sem tam objeví inzeráty nabízející levný odprodej těchto produktů, které se válejí po krabicích v garáži. Multilevelový obchod není rozhodně nic zavrženíhodného. Od divokých devadesátek se i se zkušenostmi a větší opatrností Čechů mnohé změnilo. A opravdu jsou tací, kteří legálně uspěli. Jak to, že ale někdo opravdu fičí a prosperuje a jiný ani omylem, i když se zoufale snaží?
Gramofonová deska
„Dobrý obchodník nesmí vnitřně prožívat odmítnutí ani cítit stud při nabízení. A pokud si vymýšlíte desítky zástupných činností, než se do oslovování lidí pustíte, raději se netrapte,“ upozorňuje psycholožka Jana Markvartová. Protějšek totiž vycítí, jestli se prodejce chová přirozeně, nebo tlačí na sílu, ale čiší z něj nejistota. „Pokud máte v rodině někoho, jako je Pavlína, nedá se dělat nic jiného než jej přestat v jeho nereálném snu podporovat. Nenechat se citově vydírat ani jeho pláčem, ani poukazováním na mizernou situaci a jako gramofonová deska mu ohrávat: ‚Mám tě ráda, ale nic od tebe kupovat nebudu.‘ Pořád dokola. A držet mu palce, aby sám přišel na to, že šlápnul vedle. Dřív než se zruinuje.“