Moje dospívající dítě randí a já nesnáším jeho protějšek. Říct mu to, nebo mlčet?

Ne, není řeč o tom, že má nový přítel vaší dospívající dcery na váš vkus až moc potetované tělo, nebo že slečna vašeho syna nosí dredy, které se vám ani trochu nelíbí. Tohle jsou malichernosti, klasický generační střet, který se stále a stále opakuje. Jen si vzpomeňte, nejspíš ani vaši rodiče nesdíleli nadšení z vašich módních výstřelků, když vám bylo náct.

Co když má ale láska vaší ratolesti mnohem zásadnější „nedostatky“? Co když tak nějak intuitivně cítíte, že dřív nebo později vašemu dítěti zlomí srdce, ublíží mu? Že s ním třeba nejedná férově, má na něj negativní vliv, mění ho a rozhodně ne k lepšímu?

Dítě se vám mění před očima, jeho styl života, jeho sny a představy o budoucnosti, všechno je najednou jinak. Jde ale o změny k horšímu, navíc moc dobře víte, „odkud vítr vane“. Vaše dítě je pod vlivem nové lásky, která se vám ani trochu nezdá.

Říct mu, že ho stahuje spíš ke dnu? Nebo raději mlčet? „Myslím, že ticho není východiskem, zároveň je ale dobré uvědomit si, že dítě většinou v této oblasti své rodiče zcela neposlouchá a dost pravděpodobně si stejně bude dělat, co samo uzná za vhodné,“ říká životní koučka Lenka Procházka.

Přesto stojí za to mu citlivě, v klidu, bez hádek a výčitek sdělit, jak to vidíte vy. „Jde spíš o to, aby dítě váš názor slyšelo a třeba si ho jednou v budoucnu vybavilo a mohlo se o něj nevědomky opřít v momentě, kdy bude ve vztahu řešit nějakou krizi či problém a bude o něm pochybovat,“ radí Procházka.

Je jasné, že vaše instinkty vám velí zavřít ratolest doma na pět západů, utáhnout kohoutek s kapesným, nastolit tvrdý režim, jednoduše ho od „nevhodné“ lásky odstřihnout, ať to stojí, co to stojí.

Ale nejspíš si také moc dobře uvědomujete, že tímhle byste vše jen zhoršili. „Čím víc budete dítěti zakazovat, tím intenzivnější bude jeho touha po kontaktu s danou osobou. Pokud jste dítěti dávali svobodu předtím, mělo by to tak zůstat,“ říká Procházka.

To ale neznamená, že nemůžete trvat na dodržování určitých hranic. To, na čem jste byli domluvení dřív, platí láska neláska. Takže ano, pokud dítě kašle na školu, výrazně se mu zhoršil prospěch, víte, že třeba koketuje s alkoholem, chodí pozdě a podobně, můžete trochu přitvrdit. „I když je to těžké, dospívající potřebuje jasné hranice, a pokud porušuje naši důvěru, musí následek nějak pocítit. V případě, že ale nadále dospívající funguje ve škole i doma, nějaké zákazy a příkazy nedávají žádný smysl. Naopak ho tím ještě více naženeme do vztahu, o kterém si nemyslíme nic dobrého,“ dodává Procházka.

Spíš než řešit vztah vašeho potomka a snažit se mu nějak zabránit, měli byste se zaměřit na sebe. Strach je samozřejmě přirozenou součástí rodičovství a je jedno, jestli je vašemu dítěti pět nebo třicet, vždy se o něj budete strachovat (z různých důvodů).

Ale ten musíte vy jako rodiče překonat, naučit se s ním pracovat a jednoduše přijmout fakt, že má váš potomek vlastní život.

Tak, jako si v dětství musel nejdřív několikrát rozbít koleno, než se naučil jezdit na kole, i v oblasti lásky ho nejspíš potká pár nehod. „Musíte přijmout, že si bude procházet vlastními životními lekcemi, které mu nemůžete nijak ulehčit. Musíte svůj strach přijmout, důvěřovat životu i dospívajícímu. Vy jste si také museli lecčíms projít a jeho to nyní čeká také, takový je život,“ říká Lenka Procházka.

Takže žádné extra výchovné proslovy, zákazy, příkazy a restrikce, cestou je především důvěra. Víra v to, že jste z potomka vychovali slušného člověka, a že i když mnohokrát v životě uklouzne a možná na chvíli sejde z cesty, správný směr opět najde.

Váš úkol už je jen jediný – být tady pro své dítě, když vás bude potřebovat. Třeba když bude mít zlomené srdce, prozře a pochopí, že tohle láska nebyla. „Vyslechnout ho, být tu pro něj, poskytnout mu zázemí. A rozhodně neříkat nic ve smyslu ‚vidíš, já ti to říkala‘,“ radí ještě Lenka Procházka.

Velkou výhodou současných rodičů i jejich dětí je, že jejich vztahy jsou mnohem častěji založené právě na důvěře a otevřenosti, nikoli na hierarchii, příkazech a restrikcích. Mami, už nejsem panna. Dnešní teenageři říkají rodičům víc i o sexu