Článek
Fenomén, které se v poslední době začal na sítích šířit a je stále silnější, je vlastně logický a mnoho odborníků s ním souhlasí. Místo tváře jen ručička miminka, později silueta či postava zabraná jen zezadu… Zkrátka, světe dívej, máme dítě, ale ukazovat ti ho nebudeme. „Se ženou jsme se rozhodli ještě během těhotenství,“ říká třicetiletý Petr. „Počkáme, až bude dost velký na to, aby si o tom rozhodl sám. My to za něj dělat nebudeme, ač bychom vlastně mohli. Nepřijde nám to fér,“ vysvětluje Petr.
Je třeba se dětí ptát?
„Stejně jako všichni – i děti mají právo na soukromí. A rodiče by to měli respektovat,“ říká Magdaléna Nádvorníková, psychoterapeutka působící na portálu Terapie.cz. „Pokud je dítě již dostatečně zralé, mělo by dostat šanci se k tomu vyjádřit,“ myslí si Nádvorníková. Má to totiž své důvody.
Kromě ochrany jeho soukromí tím jasně dáváte najevo, že vám na jeho názoru záleží, a tím rozvíjíte jeho sebevědomí a vnímání vlastní sebehodnoty. A také mu tak nabízíte možnost aktivně tvořit hranice svého soukromí a diskutovat o nich. „Samozřejmě, že například prvňáček nechápe rizika, která ze sdílení obrazových záznamů na internetu plynou. Dokáže ale zhodnotit, zda se mu fotka líbí a chce ji někomu ukázat či nikoli,“ připomíná psychoterapeutka pravidla, která by rodiče měli ctít.
Rodičovská past zvaná sharenting
Nadužívání sociálních médií rodiči a sdílení obsahu týkajícího se jejich dětí se odborně nazývá sharenting a mnoho rodičů do téhle pasti spadne, ani nevědí jak. Pochlubit se roztomilostí svého dítěte je snadné a svůdné… V našem rozhovoru se nad tím zamyslela i zpěvačka Lenny, kterou její maminka Lenka Filipová před veřejností jako dítě důsledně chránila. „Obdivuji ji za to,“ svěřila se Lenny. „Jsem jí za to zpětně moc vděčná. Dnes je běžné vystavovat děti na sociálních sítích, chlubit se jimi nebo prostě zaznamenávat vzpomínky… Což do velké míry chápu. Je asi těžké se tomu ubránit. Sama netuším, jak se k tomu jednou postavím,“ dodala zpěvačka.
Vděk puberťáků
„Sharenting s sebou nepřináší pouze kybernetická bezpečnostní rizika, ale může dítě nepříznivě ovlivnit i po psychické či sociální stránce, a to třeba až za několik let,“ upozorňuje Magdaléna Nádvorníková. Najít totiž na sítích svoje nahé roztomilé fotky z dětství nebo rádoby vtipné obrázky, kde máte čokoládu až za ušima, může být pro křehkou duši puberťáka dost těžký kalibr. A nejen pro ni.
Málokoho to napadne, ale jak připomíná Nádvorníková, negativní vliv to v budoucnu může mít i na pracovní příležitosti. „Zaměstnavatelé uchazeče o práci běžně prověřují i na sociálních sítích. A snímky z dětství, jakkoli vkusné, v tomto kontextu zkrátka mohou působit trapně,“ připomíná psychoterapeutka.
Na co by rodiče měli pamatovat?
- V první řadě je vhodné pečlivě zvážit, jakou digitální stopu, pokud vůbec nějakou, chtějí rodiče svým dětem vytvořit. Nejbezpečnější variantou je nesdílet v online prostoru žádné fotky a videa svých dětí.
- Naprosté tabu by měly být fotky a videa nahých dětí či zvěčňování jakýchkoli citlivých či trapných scén.
- Je třeba brát v potaz, jaký mají příspěvky dosah. Ideální je mít soukromý profil a přístup k jeho obsahu umožňovat pouze účtům, kterým rodiče důvěřují. A i tak je vhodné sdílet spíše fotky a videa, na nichž není obličej dítěte zřetelný.
- Pokud je dítě ještě příliš malé na to, aby s ním rodič mohl diskutovat o (ne)sdílení, doporučuje psychoterapeutka Magdaléna Nádvorníková představit si na jeho místě sebe. Jak by vám bylo, kdyby vás někdo dal takto vyfocené na sociální síť?
- Dobré je zamyslet se také nad popiskem, kterým rodiče příspěvek doplňují. Jak se v něm o dítěti vyjadřuji? Jaké pocity to v dítěti za pár let pravděpodobně vyvolá?