Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
S manželkou jsme spolu 8 let, máme dva syny (7 a 8 let), s nimiž byla žena doma až do jejich nástupu do školy. Vzhledem k tomu, že máme děti krátce po sobě, rodičovství pro ni bylo velice intenzivní, stala se z ní matka-perfekcionistka, ohledně mateřství na sebe kladla vysoké nároky. Faktem je, že kluci měli díky ní skvělý servis, vyžití a zábavu.
Jenže nedávno se rozhodla, že nastal čas na seberealizaci. Nic proti, ale bojím se, že se to u ní poněkud zvrtlo. Opravdu vysoké sumy peněz nyní investuje do nejrůznějších kouček, ženských kruhů, kurzů seberozvoje apod. Nejenže to polyká opravdu desítky tisíc z našeho rozpočtu (v rodině vydělávám zatím jen já, manželka je ve fázi, kdy přemýšlí, čemu by se mohla věnovat, aby ji to naplňovalo), ale navíc se téměř přestala věnovat dětem a domácnosti. Kluci začali být úzkostní, těžce nesou každý její odchod a ještě hůře nejrůznější víkendové pobyty, na které začala ve velkém jezdit a kde se věnuje neznámo čemu.
Aktuálně se chystá odjet na měsíc na Srí Lanku. Snažím se jí nebránit, chápu, že se dětem obětovala dost, ale bojím se, kam až může tato její snaha o seberozvoj zajít. Já mám časově náročnou práci, přesto se mi zdá, že domácnost a děti jsou nyní převážně na mně. Poradíte mi, zda mám ženu nadále podporovat, nebo je čas trochu bouchnout do stolu? Manželství nám jinak klape, máme se rádi a rozhodně nechci, aby se nám rozpadla rodina. Děkuji, Pavel.
Odpověď
Milý Pavle, zmiňujete dobu, kdy se vaše žena věnovala dětem prakticky na plný úvazek. Trvalo to sedm let a z jejího pomyslného kyblíčku energie jí to vzalo nejméně půlku. Měl byste si uvědomit, že klíčovou částí vašeho dotazu je právě těch pár slov o způsobu, jak se vaše manželka postavila k mateřství.
Ano, pokud vám manželství jinak klape, bouchněte do stolu.
Používáte slova jako „vysoké nároky“ a „perfekcionistka“ či „skvělý servis“. To samo o sobě vlastně nevěstí nic dobrého, naopak naznačuje spíše sklon k úzkostem. Mateřství a výchova dětí nemá být manažerská funkce, v níž jde o maximalizaci výkonu. Schválně jsem použil termíny, které se dnes používají v korporátu. Lidé si pak totiž takový tlak na výkon přenášejí jako návyk i do rodinného života. Prostě si myslí, že je správné stihnout všechno a ještě se u toho usmívat. Prostě být matka roku.
Vaše žena se honila za chimérou perfektní mámy zbytečně. Děti nepotřebují dokonalou maminku; stačí jim taková, která je miluje takové, jaké jsou. Nepotřebují fantastický servis, pět kroužků, nejlepší oblečení, jazykovou lektorku, bio jídlo a já nevím, co ještě všechno. To vše jsou jen projekce, které si vaše žena promítá do role matky. A když si nasadí laťku příliš vysoko, po sedmi letech je vysátá jako vyfouknutý balonek. Její léta provozovaný projekt dokonalé předškolní výchovy sice splnila na jedničku s hvězdičkou, ale za cenu mateřského vyhoření.
Psychické problémy vždycky přicházejí s určitou setrvačností. Když například někde skončí válka, ordinace po celé zemi se zaplní novými pacienty. Jde o to, že v době stresových situací jedeme takzvaně na adrenalin. Dokážeme se s nimi poprat, vyřešit je a pak se zhroutíme. Ta její „válka“ skončila nástupem dětí do školy. A pak přišla reakce na sedm let pod tlakem. Ano, pod tlakem, který si vymyslela sama. To ale na věci nic nemění.
Vaše žena tedy vstupuje do období emancipace, v níž se chce odměnit za léta, která věnovala projektu „předškolní výchova“. Nyní se její kyvadlo obrátilo na opačnou stranu a ona cítí, že se musí začít starat o sebe. A tady vidíte, že se ve svém chování vychyluje od normality na obě strany. Přehnaně úzkostné dokonalé mateřství teď nahrazuje přehnaně sobecký seberozvoj.
Co s tím? Pokud jste jí schopen vysvětlit, že ačkoliv si vážíte let, které věnovala dětem, a že chápete, že se teď chce věnovat sobě, její chování potřebuje ořezat horní a dolní extrémní křivky. Zřejmě se nevyhnete návštěvě individuální terapie nebo koučinku, během nichž by se vaše žena naučila chápat rovnováhu mezi přepéčí a podpéčí.
A ano, pokud vám manželství jinak klape, bouchněte do stolu. Ale ne proto, abyste ji násilím zrazoval od jejího seberozvojového programu. To ne. Jen proto, abyste si narovnali komunikaci a vysvětlili, kam směřujete. Někdy to nezabere na první pokec, ale nevzdávejte to. Buď to zvládnete sami, nebo s odborníkem. Prvním krokem je ale začít mluvit.
