Článek
Všechno má svůj pravý čas a nejtěžší bývá rozpoznat, kdy už nastal. A platí to i pro mateřství. Když to moc uspěcháte, můžete mít po čase pocit, že vás dítě „okradlo“ o možnost užít si život, nebo že jste se ukvapily s výběrem partnera, trápí vás nesplněné sny (studijní, kariérní, cestovatelské…), případně nedostatek financí a nestabilní zázemí.
Když budete naopak příliš otálet, vystavujete se zdravotním komplikacím, v rámci mateřství pak třeba pocítíte ubývající energii či trpělivost a podobně. Kdy je tedy ideální věk na pořízení potomka, kdy je ten správný okamžik říct, že je čas stát se matkou? Takhle to vidí lékaři i odborníci na lidské vztahy a psychiku.
Ideální biologický věk je 25 let
Z čistě medicínského hlediska je tělo ženy nejlépe připravené na těhotenství v takzvané mladé dospělosti – podle odborníků je optimální věk na porod 25 let. Žena je podle lékařů plná síly a energie, její vaječníky jsou v super kondici, porodní cesty pružné a nejrůznější rizikové faktory včetně předčasného porodu jsou velmi nízké.
A i nebezpečí vzniku některých genetických vad plodu je v tomto věku minimální. „Pokud je ženě 25 let, riziko, že se jí narodí dítě například s Downovým syndromem, je jedna ku 1350,“přibližuje gynekoložka Kateřina Veselá, ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Jen pro srovnání: čtyřicetiletá žena již čelí riziku plodu s Downovým syndromem 1 ku 100 a čtyřiačtyřicetiletá dokonce 1 ku 30.
Šance na početí rychle klesají
Bez zmínky nelze nechat ani to, že šance na přirozené početí výrazně klesá s věkem. Zatímco kolem pětadvacátého roku je pravděpodobnost oplodnění v průběhu jednoho cyklu (za podmínek, že jsou partneři zdraví a mají pravidelný sex) asi 25 procent, po třicítce je to už 20 procent a po pětatřicítce dokonce jen 12 procent! A po čtyřicítce? Tam se obecně šance na přirozené početí snižuje na nějakých pět procent, navíc se nebezpečně zvyšuje riziko nejen genetických vad, ale i samovolných potratů, předčasných porodů, císařských řezů a dalších komplikací.
Ideální mentální věk neexistuje
Na dítě musí být připravené nejen tělo, ale i hlava. A podle magazínu Medical News Today nejnovější výzkumy naznačují, že lidský mozek se plně nevyvine dřív než v 25 letech, a klidně to může být i později (nebo dřív), protože každý je jiný. „Mateřství znamená razantní změnu ve způsobu života ženy a ta by měla být připravená, že svou energetickou kapacitu dává primárně dítěti, musí být schopna se adaptovat a zvládat toho víc než dřív. Zároveň je dítě určitou výzvou i z hlediska emocí, právě proto je dobré se s nimi naučit pracovat a být pro dítě emoční stabilitou,“ říká životní koučka Lenka Procházka.
Zjednodušeně řečeno, chce to mít jistotu v sebe sama, umět pracovat s vlastními emocemi, rozumět jim a umět je ovládat, vědět, kam patřím a směřují. A nelze zapomínat na tatínky – tohle všechno by měli mít v hlavě srovnané i oni! „Určitě by žena měla žít ve vztahu, ve kterém jí muž dává oporu a je zde harmonie a pohoda. Když přivede dítě do nejistoty a nepohody, odrazí se to na jeho psychickém vývoji,“ varuje koučka. Co se změní příchodem dětí? Tak nějak všechno…
Ideální věk z pohledu financí? 30 a výš
Aby to nebylo málo komplikované, kromě fyzické a mentální připravenosti je potřeba i připravenost materiální. Potřebujete mít stabilní bydlení, příjem, z něhož dokážete sebe i potomka uživit, zkrátka určité zázemí. Dítě samozřejmě nemusí jíst ze zlatých podnosů a nosit bryndák od Diora, ale obzvlášť v současné ekonomické krizi se mnohdy i obyčejné věci pro řadu lidí mění v nedosažitelný luxus. Ceny všeho letí vzhůru, rodiny se potýkají s inflací a mnozí odborníci předpovídají, že se to odrazí mimo jiné i na porodnosti, která bude klesat.
A čistě technicky: kolik toho můžete v pětadvaceti letech mít, když minimálně vysokoškoláci končí svá studia právě touto dobou? I bez ohledu na délku studia, mít vhodné zázemí pro založení rodiny se podle Medical News Today velké části populace nepodaří dřív než ve třiceti letech a leckdy i později!