Mladí Češi nejsou žádní mamánci, zato Slováci si dávají s odchodem od rodičů načas

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Možná jste tu zprávu z Itálie zachytili. Pětasedmdesátiletá matka z Pavie zažalovala své dva syny ve věku 40 a 42 let. Chtěla, aby se od ní konečně odstěhovali a postavili se na vlastní nohy, ti to ale odmítali.

V žalobě uvedla, že je opakovaně žádala, aby si našli jiné ubytování, protože jí vůbec nepřispívají na společnou domácnost ani se nepodílejí na úklidu a dalších domácích pracích. A soud jí dal za pravdu.

Soudkyně v odůvodnění uvedla, že právo synů nechat se hostit matkou v jejím domě není vzhledem k jejich věku ospravedlnitelné. V italském právu není žádné ustanovení, které by dávalo plnoletému potomkovi právo bydlet v domě svých rodičů bez jejich souhlasu. Oba muži se tak podle rozsudku museli vystěhovat do dvou měsíců.

Jak ukazují údaje evropského statistického úřadu Eurostat (dostupné jsou za rok 2022), je uvedený případ samozřejmě trochu extrém. Většina mladých se snaží osamostatnit mnohem dříve. Průměrný věk, ve kterém opouštějí rodné hnízdo, je v Evropě 26,4 roku. Nejvyšší byl zaznamenán v Chorvatsku (33,4 roku), Slovensku (30,8) a Řecku (30,7). Naopak nejnižší průměrný věk kolem 21 let zaznamenalo Finsko, Švédsko a Dánsko.

Seveřané se tedy osamostatňují výrazně dříve než lidé v jižní Evropě, což může být dáno nejen lepšími ekonomickými podmínkami, ale také jižanským zvykem žít v širších rodinách. Naopak ve Švédsku se nachází nejvíce jednočlenných domácností v celé EU, celkem 52 procent. Svůj vliv jistě má i náboženství, což je patrné například na Slovensku, kde se věkový průměr odchodu mladých šplhá nad třicet let podobně jako na Balkáně.

Mladí Češi se podle dat Eurostatu drží jen mírně pod evropským průměrem, s hodnotou 25,9 roku, přičemž muži odcházejí z domova v průměru ve 27,1 roku a ženy ve 24,6 roku. Uvedená čísla potvrzuje i Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Výzkum z roku 2021, na kterém se podílela, dospěl k podobným údajům. Jak socioložka zdůrazňuje, mezigenerační soužití je u nás už opravdu vzácné a hlavním odchodem mladých z domova je osamostatnění se, založení rodiny bývá až na druhém místě. Naráží ale na hlavní problém – nedostatek dostupného bydlení.

„Hlavní impulzem k odchodu z domu je tak etablovaná pozice na trhu práce a s tím související vlastní stabilní finanční zabezpečení,“ doplňuje Jana Paloncyová. „Mladí lidé, již se rozhodli osamostatnit, kladou velký důraz na svou finanční soběstačnost, přičemž tento aspekt byl ještě posílen u těch, kteří tento krok již někdy udělali,“ doplňuje Paloncyová.

Závěry sociologů dokresluje i příběh čtyřiadvacetiletého Pavla, který se rozhodl odstěhovat od rodičů i přesto, že mu ještě zbýval rok školy a doma měl veškeré pohodlí. „Se vztahem s rodiči to nijak nesouviselo, vycházíme skvěle, ale nějak jsem cítil, že už potřebuju pryč,“ svěřuje se. Přiznává, že hlavním impulzem byl vztah s přítelkyní, jsou spolu přes rok a už je nebavilo se stále domlouvat, u koho zrovna přespí. Chtěli žít spolu a sami. „Finančně jsem na to samozřejmě hůř, pracuju na půl úvazku a vše co vydělám, dám za nájem a jídlo,“ říká Pavel. Ale nelituje. „Máma to nejdřív nesla těžce, ale pak pochopila, že vlastně odvedla dobrou práci, když je ze mě samostatný jedinec,“ směje se Pavel.

Když dospělé dítě opustí domov, bolí to… Nečekejte, až zavolá, ozvěte se první. Nepřerušte kontakt!