Článek
V boji o zájem dětí knížky v moderním světě prohrávají. Mobily, tablety, počítače či herní konzole mají rozhodně navrch. Alespoň něco málo děti přečtou ve škole, ale nebudeme si nic nalhávat, jakmile opustí budovu školy s vysvědčením v ruce, řada z nich se následující dva měsíce knížky ani nedotkne. A to může mít pro ty na prvním stupni neblahé následky.
Čtení jako otravná povinnost
Jen málokteré dítě se tetelí radostí, že musí dělat domácí úkoly z matematiky nebo vypracovat referát z dějepisu. Ale poslední roky je pro řadu z nich podobně otravná záležitost i četba. Potvrzuje to i průzkum Knihovnického institutu z roku 2021, jenž zjistil, že počet nejmladších i starších školních dětí, které čtení nepovažují za zábavu a způsob trávení volného času, ale spíš za povinnost a jakési nutné zlo, od roku 2017 vzrostl. „Knihu označilo za zábavu 61 % mladších školních dětí, 42 % dětí ve věku 9–14 let a 55 % dospívajících. Podíl čtenářů, kteří čtou několikrát týdně, ve srovnání s rokem 2017 poklesl zejména mezi dospívajícími,“ říká ředitel Knihovnického institutu Vít Richter.
Je to jednoduché – po knize sahá dobrovolně čím dál méně dětí, většina čte jen proto, že musí, protože je k tomu nutí rodiče a kantoři.
Prázdninová anarchie
Jakmile začnou prázdniny, je ale s tímhle „trápením“ většinou na dva měsíce pokoj. Kantoři nad dětmi již nemají moc a i rodiče tak nějak poleví, koneckonců komu z vás se chce dětem kazit prázdniny příkazy a zákazy.
Jenže přesně tohle se školákům, hlavně těm nejmenším, kteří čtení nemají ještě tolik zažité, 1. září nehezky vrátí. „Není škola, není potřeba číst. Tomuto pocitu děti často podlehnou. Dvouměsíční absence čtení má ale na ty nejmenší opravdu vliv. V září pak přicházejí zpátky do třídy jako nepopsaný list papíru. Vidím velké rozdíly mezi dětmi, které i o prázdninách pravidelně četly, a těmi, jež knihu neviděly ani z rychlíku. Pro ty je start školního roku daleko náročnější, zaostávají za ostatními a je to pro ně zbytečně frustrující,“ varuje Alena Fialová, češtinářka a ředitelka ZŠ Líšnice na Praze-západ.
Četba je nenahraditelná
Děti jednoduše za dva měsíce velmi snadno zapomenou osvojenou dovednost, plynulost jejich četby se zhorší. I porozumění textu je nutné trénovat, a když se to nedělá, je to problém. Navíc to ovlivňuje i výkony v ostatních předmětech – například v matematice se děti pomalým čtením zadání slovní úlohy okrádají o čas na její vyřešení nebo mají problémy s pochopením textu, a tak si musí vše číst i několikrát. U jakýchkoli testů, přijímaček a podobně je to pak velký handicap.
Jenže jinak než neustálým opakováním (čtením) to nedokážete. Navíc čtení přirozeně rozšiřuje slovní zásobu, zlepšuje vyjadřovací schopnosti, rozvíjí představivost, pomáhá s nenásilným osvojením si slohu a toho, jak jazyk funguje. A je zásadní i pro mozek. „Pro rozvoj mozku je čtení přirozeným nástrojem prodlužování soustředění. Rozvíjí fantazii a představivost a trénuje různé mozkové funkce, které využíváme i při dalším učení,“ popisuje Marina Šimanová, speciální pedagožka z pedagogické a rodinné poradny Pohodová rodina.
Nátlak není cesta
Nutit děti do čtení, obzvlášť pak o prázdninách, ale není správná cesta. Vyvolá to v nich ke čtení ještě větší odpor a touhu vzdorovat. „Bohužel si děti často spojují čtení s povinnou četbou a učením, nikoli zábavou jako takovou. Pokud se učiteli, rodiči nebo nám, speciálním pedagogům, podaří toto nastavení v malých hlavičkách změnit, máme vyhráno,“ tvrdí Šimanová.
Jak na to? Snadná odpověď neexistuje, ale motivovat děti k četbě se snaží nejrůznější platformy, školy samotné a například i projekt Čtení pomáhá, a to ne úplně tradičním způsobem. Na webových stránkách nabízí seznam nespočtu knih pro děti různých věkových skupin, přičemž za každou přečtenou knihu z tohoto seznamu získá dítě padesát korun. Nekoupí si ale nic pro sebe, protože jdou na dobročinné účely, na výběr má vždy z deseti různých charitativních akcí. A jak se pozná, že dítě knihu skutečně přečetlo? To ukáže testík, kterým musí projít. Jakmile ho zvládne, připíše se na jeho profil padesát korun a může rovnou vybírat, komu jeho chvíle nad knížkou pomůže.
Jděte příkladem
Ale aktivitu by měli samozřejmě vyvinout i rodiče. Nerezignujte, i o prázdninách dětem knihy nabízejte, zajděte s nimi občas do knihkupectví nebo knihovny, nechte je knížkami listovat, prohlížet si je, třeba je nějaká upoutá. A jděte jim samozřejmě příkladem. Nemůžete po dětech chtít, aby četly, když vy sami nevezmete knížku do ruky, jak je rok dlouhý. A dopřejte jim v rámci možností svobodu při výběru knihy – nekritizujte, že jde „jen“ o komiks nebo že je daná kniha brak a podobně. Tady opravdu platí: lepší něco než nic.
Najít cestu k tomu, aby děti začalo čtení bavit, je asi nejtěžší. Tohle jsou nejlepší knihy pro děti, kterým se do čtení nechce: Osvědčené tipy matek z redakce