Článek
První mezonetový byt koupila Monika Younis se svým manželem v roce 2003. Jednalo se o půdní nástavbu činžovního domu na Starém Městě a tehdy bezdětnému páru prostor zcela vyhovoval. Když se o dva roky později dozvěděli, že se majitel sousedního mezonetu rozhodl svůj byt prodat, s koupí dlouho neváhali.
Nový člen, nový byt
Ve svém původním bytě zůstávali i poté, co se jim narodilo první dítě, druhý byt pronajímali. Pak ale nastaly životní změny, které si vyžádaly i jiné nároky na bydlení. „Když bylo na cestě druhé dítě, zvažovali jsme dům se zahradou, což by ale znamenalo odejít pryč z centra. Nakonec jsme se s manželem shodli, že se nám na Starém Městě moc líbí a opouštěli bychom ho jen neradi, proto jsme zůstali a rozhodli se propojit oba naše mezonety v jeden,“ vysvětluje paní Monika.
A jelikož se ona sama ve studiu myhome profesně zabývá návrhy a zařizováním interiérů, pustila se pochopitelně i do koordinace prací na vlastním bydlení. Úkolem bylo propojením dvou bytových jednotek vytvořit jeden byt s velkým otevřeným prostorem, kde se odehrává většina rodinného života, a zároveň s dostatkem soukromého prostoru pro každého jednotlivého člena rodiny a případnou návštěvu.
Z omezení vykouzlili přednosti
Rekonstrukcí získali byt s celkovou užitnou plochou přes tři sta metrů čtverečních, ke kterému náležejí dvě přibližně sedmimetrové terasy. Ve spodní části jsou kromě hlavní obytné zóny propojené s kuchyní a jídelnou také dva dětské pokoje, hostinský pokoj s vlastní koupelnou, pracovna, dětská koupelna, technická místnost a samostatná toaleta. Nahoře je potom království majitelů, tedy ložnice, velká koupelna, jedna dámská a jedna menší pánská šatna.
V činžovním domě bylo potřeba respektovat nosné a komínové zdi. S těmito limity si velmi dobře poradili architekti ze studia Artiga a v podstatě se jim podařilo z nich udělat přednosti. „Šikovně s jejich pomocí vytvořili úložné prostory i prostory pro vestavěné skříně. Jedna komínová zeď je dokonce součástí kuchyňské linky, je obestavěná vestavnými spotřebiči a kuchyňskými skříňkami,“ dodává paní Monika.
Barvy, které neomrzí
Po nastěhování přemýšleli, jak nově vzniklý prostor zútulnit. „Trochu jsme experimentovali s různě barevnými nátěry stěn, ale nakonec jsme se rozhodli pro tapety, což se ukázalo jako správná volba,“ říká majitelka. Všechny tapety a také závěsy pořídili ve studiu Color Design. Světla, která útulnou atmosféru vhodně podporují, jsou ze studia Ateh. Svítidla do koupelen jim tam vyrobili na míru.
Podle vlastních návrhů je vyroben také veškerý nábytek včetně originálního stolu v pracovně, výrobcem a generálním dodavatelem bylo Decor Studio. Při výběru barev se pak celkově drželi přírodních tónů, jako je hnědá, šedá, béžová a bílá, které je podle předpokladů jen tak neomrzí. Na podlahy ve většině místností použili olejované tropické dřevo merbau, do dětské koupelny a technické místnosti potom zvolili keramickou dlažbu.
Jak se vám byt líbí? A chtěli byste bydlet na Starém Městě?