Nedělejte z toho trest a vyhlaste pětiminutovku aneb Manuál, jak naučit děti uklízet

Váš domov není fotografie z katalogu o bydlení a provozní nepořádek je jeho pevnou součástí. To ale neznamená, že s koštětem a prachovkou musejí běhat jen dospělí. Nebuďte doma za služku a naučte potomky pomáhat s úklidem – zároveň je tak naučíte, aby nebyli lhostejní k okolnímu prostředí.

Uklízet se musí. A že jsou děti malé nebo mají dost povinností ze školy a kroužků? To je spíše vaše výmluva – možná tím omlouváte vlastní výchovné selhání, že jste je do pomoci nezapojili už dávno. Nemusíte mít obavy, trocha domácích povinností potomkům neublíží. Naopak! Odborné studie potvrzují, že zapojení do domácích prací dětem pomáhá s dosažením soběstačnosti a zodpovědnosti a může se pozitivně odrazit i při budování profesní kariéry i mezilidských vztahů.

Uklízení nemají děti brát jako trest, a proto to zkuste bez křiku a výčitek. Mohou ho vnímat jako nutnost, ale i jako zábavu. Je jen na vás, jak to podáte. Pokud jste přišli z práce a štve vás, jak to doma vypadá, vyhlaste bleskový pětiminutový úklid. A zapojit se musejí úplně všichni! Někdo posbírá hračky a roztroušené oblečení, jiný vyklidí myčku, srovná boty do botníku, nacpe pračku… Povzbuzujte, popohánějte, vzbuďte v dětech pocit, že jde o závod, jak toho stihnout v omezeném čase co nejvíc. Nebude uklizeno dokonale, ale hodně úkolů vám ubude, strávíte čas společně a pro děti to bude legrace.

Malé děti snadno strhnete svým elánem. Úklid lehce proměníte ve hru, když budete bojovat se zákeřnými bakteriemi, závodit v leštění zrcadel nebo k zametání pustíte hudbu u uděláte si z podlahy plné drobků taneční parket. Využijte toho, že děti rády napodobují dospělé a používají naplno představivost.

Větší ratolesti už na hru nenalákáte. Zkuste na to jít rozumem a vysvětlit jim, že povinnosti se musejí spravedlivě dělit mezi členy rodiny. Rozhodně jim ale neukládejte úklid jako trest! Pokud vyžadujete větší pomoc, zkuste je motivovat odměnou, třeba delší večerkou či výjimečně penězi navíc. Vždy je za pomoc nezapomeňte pochválit a poděkovat jim. I pro teenagery je pocit ocenění velmi motivující a důležitý pro jejich celkový osobnostní rozvoj.

Nejlepší je velkému nepořádku předcházet. Když si děti hrají, tvoří nebo si vybírají dokonalý outfit na další den, nechte je v jejich „pracovním“ nepořádku. Jakmile ale mají hotovo, musejí po sobě hned uklidit a teprve pak se mohou pustit do další činnosti. Tohle pochopí i batole, již ročnímu dítěti vysvětlujte, že když si dohraje s jednou hračkou a chce sáhnout po jiné, musí nejprve tu první uložit na místo.

Pokud jste hlavní osoba, která doma dbá o pořádek, zřejmě všude panuje váš systém. Aby se do úklidu mohli zapojit i ostatní, je třeba, aby ho znali a chápali. Pro děti může být rozkaz „ukliď to“ nicneříkající, když nevědí jak a kam. Začněte u nějakého místa, které je jejich a kde nevládne právě pořádek: šatník, skříňka na hračky, šuplíky s věcmi na tvoření. Zkuste vše společně vyndat ven a věcem vymyslete řád. Vysvětlujte přitom, proč a jak věci ukládáte, aby si podobné návyky děti osvojily a dokázaly je aplikovat i ve zbytku domácnosti.

Zkuste domácnost vnímat jinak! Máte ve zvyku nahlas lamentovat, že zas musíte vytřít, čeká vás nekonečná hromada prádla na žehlení a ohýbání zad u dřezu s nádobím? Vaše nářky děti vnímají a vezmou si z nich to, že úklid je námaha a otrava. Zkuste zatnout zuby a nahlas se radujte, když je dílo hotovo. Jak se skleničky lesknou… A vzorně vyskládané komínky prádla… A jak krásně voní vytřená podlaha… Možná i ratolesti časem zatouží proměnit upatlanou desku stolu v čistotou se lesknoucí plochu. Nadšení je totiž nakažlivé.

Nikdy nemáte uklizeno? Možná děláte zásadní chyby, které vám úklid komplikují.