Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Šťastné dítě. Rodičovská mantra snad od věky věků. O štěstí své ratolesti se snažíte vy, stejně jako se o to vaše snažili vaši rodiče, o to jejich zase jejich rodiče, a tak bychom mohli jít až do pravěku. Dnešní generace rodičů ale vychovává děti jinak než jejich předci, a to dost výrazně. Jak se výchovné a rodičovské přístupy proměnily, jsme lepšími rodiči, a jsou tedy dnešní děti šťastnější?
Rodičovství kdysi a dnes
Jestli je vám okolo padesáti, vzpomínáte nejspíš na dětství bez mobilů a s klíči zavěšenými na krku, protože rodiče přicházeli domů až večer a vy jste se o sebe museli postarat sami. A tak jste lítali po venku, hráli na krvavé koleno a večer jste od mámy nebo táty dostali pár facek, protože jste neměli napsané úkoly, neutřeli jste nádobí, a navíc jste měli roztrhané kalhoty.
Režim dnešních dětí je samozřejmě úplně jiný. „V podstatě jsme se dostali od převážně autoritativní výchovy, přes devadesátkové tápání, kterým směrem se vydat, po dnešní zaměření se na individualitu dítěte a jeho potřeby,“ říká Šárka Loukotová, jedna z režisérek nového dokumentu České televize Kronika šťastného dětství. Pořadu, který se právě proměnou výchovných a rodičovských přístupů zabývá a jehož první díl uvede ČT v neděli 6. října.
Dnešní rodiče se svými potomky víc komunikují, snaží se o otevřenější vztah, zajímají se o psychické zdraví dětí. Víc se ptají, víc poslouchají, co dítě říká, diskutují s ním o všem možném, zajímá je jejich názor. „Generace našich rodičů a prarodičů často vycházela z hierarchičtějšího modelu, kde byly děti vedeny k poslušnosti a disciplíně,“ dodává Loukotová.
Dnešní rodiče s dětmi mluví častěji a víc vysvětlují než předchozí generaceFoto: fizkes, Shutterstock.com
Jsme lepší rodiče?
Asi se shodneme, že ačkoli děti potřebují určité stanovování hranic a bez výchovy to nejde, direktivní trvání na disciplíně a pořekadlo „škoda rány, která padne vedle“ také není to pravé ořechové. Koneckonců si to představte opačně – jak by vám bylo, kdyby vám pokaždé, když se nebude vašemu šéfovi něco zdát (oprávněně i neoprávněně), lupnul jednu přes zadek?
Přesto nelze jednoznačně říct, zda jsme lepšími rodiči než byli ti naši. „Hodnotit dnešní optikou, jak rodiče vychovávali dřív, je složité. Výchovu dítěte velmi ovlivňuje, v jaké době žijete. Když jste rodičem během války, nemáte čas řešit, jestli jste zvolili správný výchovný přístup, staráte se o bezpečí rodiny, o její materiální zajištění. Navíc si mnoho generací v sobě neslo trauma z války, i ze života v socialismu. Teprve teď dorůstáme do chvíle, kdy jsme se z toho oklepali, kdy máme čas se rodičovství plně věnovat,“ říká režisérka.
Podle ní lepšími rodiči nejsme, spíš máme víc informací a hlavně času. Žijeme totiž v demokracii, bezpečí a relativním blahobytu. Jednoduše řečeno, místo času stráveného ve frontě na banány (nebo půjdeme-li ještě dál do historie, ve frontě na válečné příděly, nebo dokonce schováváním se v krytu) můžeme trávit čas povídáním si s dětmi a zajímáním se o jejich hlubší potřeby.
Co je šťastné dítě?
Slovní spojení „šťastné dítě“ v sobě nese název snad každé druhé příručky či knihy, která se zabývá výchovou či rodičovstvím. A i když se návody na to, jak vychovat šťastné dítě, leckdy diametrálně liší, jedno je pořád stejné. „Vypovídá to o touze rodičů v jakémkoli období historie, aby byl jejich potomek šťastný. Tam jádro zůstává – šťastné dítě je takové, které cítí lásku, podporu, respekt a bezpečí,“ dodává dokumentaristka Šárka Loukotová.
To v podstatě potvrzuje i psycholog Dalibor Špok, který pro magazín Psychologie.cz řekl: „Šťastné dětství je takové, ve kterém se dítěti ze strany rodičů i dalších lidí dostává lásky, přiměřenosti a zdravého selského rozumu.“ Přiměřeností je pak myšleno to, že dítě nemá ničeho moc ani málo (hmotných statků, povinností, úlev…), a selským rozumem je myšlen vyrovnaný a moudrý rodič, který umí přemýšlet a poslouchat svou intuici, místo aby zbytečně podléhal nejnovějším trendům a internetovým radám.
5 pilířů správné výchovy dětí. Používáte je?
