Když dítě neustále odmlouvá. Malého rebela zvládnete trpělivostí a nepopulární důsledností

Každý rodič se dříve či později nevyhnutelně setká s obdobím, kdy mu jeho dosud bezproblémové a hodné dítě začne odmlouvat. Období věčného diskutování, stavění se do opozice a prosazování svého pohledu na věc je zcela přirozené a objevuje se v různých fázích vývoje dítěte. Odmítání autority, nespokojenost nebo potřeba vyjadřování vlastního názoru může být pro rodiče velkým stresem.

Zvláště ve vypjatých okamžicích je ale dobré uvědomit si, že každé dítě se musí naučit prosazovat a rozvíjet své vlastní já. Ano, i za cenu dramatických scének. Jak tedy správně reagovat, když dítě odmlouvá, a jak z této situace vytěžit to nejlepší pro jeho výchovu i vlastní psychickou i rodinnou pohodu? Tady je několik praktických tipů a strategií, které dokážou pomoci zvládnout tyto chvíle s porozuměním a trpělivostí.

Výchova dítěte je velmi náročná a zodpovědná práce na plný úvazek, to ví dobře každý rodič. Problémů a překážek se objeví celá řada, někdy to dokonce může vypadat, že kolotoč starostí a mnohdy nemilých překvapení se nikdy nezastaví. Odmlouvání je jedním z nich a setkat se s ním můžete už u tříletých capartů, kteří procházejí tzv. obdobím vzdoru. O pubertálních projevech při snaze prosadit vlastní vůli ani nemluvě, to je pak pro rodiče skutečná vysoká škola trpělivosti a tolerance. Odmlouvání je zkrátka přirozená součást vývoje a osamostatňování dítěte a setkat se s ním můžete v podstatě od doby, kdy vaše ratolest pochopí a poprvé vysloví slovíčko NE.

>>>Jak přežít vzdor puberťáků? Pár šikovných rad od psycholožky

Potřeba odmlouvání nebo negování požadavků či názorů rodičů a dalších dospěláků může být vyvolána různými příčinami. Může pramenit z toho, že se dítě snaží mít za každou cenu kontrolu nad svým vlastním životem, například nad tím, co si bude oblékat, jíst nebo jak si bude hrát. Bývá to samozřejmě též způsob, jakým dítě zkouší své hranice a testuje, kam až může zajít, co všechno jsou rodiče ochotni akceptovat. Nebo může jít o přízemnější důvody, jako je třeba mrzutost z hladu, únava či nevolnost.

Ať už je příčina jakákoli, rodiče by měli okamžitě přijmout vhodná opatření, aby podobné chování eliminovali a zároveň děti naučili účinně zvládat náročné emoce, jako je vlastní hněv a frustrace, způsobem, který je přiměřený jejich věku, a vyjadřovat svá přání a názory uctivým a konstruktivním způsobem.

Způsob, jakým obvykle reagujete na své dítě, když se chová nevhodně a z vaší strany neakceptovatelně, mnohdy udává tón celé vzájemné interakce. Jinak řečeno, pokud často zvyšujete hlas, dohadujete se s potomkem jako trhovci na trhu a dáte najevo svou slabost a nedůslednost, jen těžko můžete od potomka čekat jiný, vhodnější přístup. Děti bývají velmi vynalézavé v tom, jak správně zatlačit na slabé stránky svých rodičů a dosáhnout svého. Malí intrikáři jsou obvykle velmi vnímaví a rychle dovedou vyhodnotit, jakými prostředky získají, co chtějí.

Jak z dítěte vychovat dobrého člověka? 7 základních hodnot, které mu musíte vštípit

Pokud nechcete, aby se vaše dítě naučilo, že pouštět se do slovní války je ten nejlepší způsob řešení problémů a konfliktů, nereagujte na jeho chování, dokud nebudete schopni udržet emoce na uzdě a mluvit klidně, jasně a konkrétně. Nadechněte se, odejděte do jiné místnosti nebo udělejte cokoli, co je potřeba, abyste zabránili vyhrocení celé situace.

Při komunikaci s partnerem, přáteli, rodinou i ostatními lidmi mějte na paměti, že malá ouška často naslouchají, i když si to vůbec neuvědomujete. Děti jsou vzorem a zrcadlem svých rodičů, a proto je na vás, abyste jim šli příkladem a ukázali jim, jak by se měly chovat.

Je důležité, abyste dětem jasně a konstruktivně vysvětlili, jaké způsoby chování a vyjadřování jsou vhodné a přijatelné. Buďte konkrétní, aby věděly, že „štěkání“, poroučení, protáčení očí, hrubé a přidrzlé poznámky nebo křik či výhrůžky nejsou a nebudou tolerovány, že jsou neslušné a neuctivé. A neustále jim to připomínejte. Pokud po nich cokoli chcete, vyjadřujte se přímo, jednoduše a stručně, samozřejmě jazykem, který je přiměřený jejich věku a budou mu rozumět.

Pokud totiž budete odmlouvání a jiné drzé projevy chování přehlížet, budou se jen zhoršovat, dítě bude nadále usilovně zkoušet, co si ještě může dovolit. Za porušení jasně stanovených pravidel vyvoďte důsledky a trvejte na nich. U menších dětí je potřeba, aby byla rovnice „příčina-důsledek“ skutečně účinná, aby důsledek přišel okamžitě (zrušení návštěvy kamaráda, zákaz televize nebo počítačových her, domácí práce). Tato strategie pomůže dítěti vytvořit a zapamatovat si přímou souvislost mezi chováním a případně nepříjemnými následky.

Rodiče by samozřejmě měli dětem nechat prostor pro vyjádření svých pocitů a názorů, zároveň ale vyžadovat, aby se k sobě všichni v domácnosti chovali s laskavostí a vzájemnou úctou a respektem.

Dvanáct rad psychologa Radka Ptáčka pro rodiče: Základem je dítě fyzicky netrestat