Nekřičte na děti kvůli vysvědčení, je z části i vaše. Jaká je správná reakce na špatné známky

Vysvědčení je pro dítě většinou stres, tím spíš, když je kolem něj doma cirkus. Naštěstí už to ale není takový strašák jako před lety. „Vysvědčení není již mnoho let na Lince bezpečí téma, které děti příliš řeší. Neznamená to, že rodiče přestávají tlačit na jejich prospěch, spíš většina škol nabízí online systém evidence známek a rodiče mnohdy o případném problému dítěte vědí a řeší ho již v průběhu školního roku,“ říká Regina Jandová, tisková mluvčí Linky bezpečí.

I když děti nevolají na Linku bezpečí, stále jich dost musí zvládat přehnaná očekávání svých rodičů, kterým se nelze zavděčit ničím jiným než jedničkou. Přitom každý z nás, tedy i dítě, má jiné nadání, schopnosti a nedostatky – ostatně spousta z nich může být i dědičná, tudíž je trestáte za vlastní geny.

Dítě byste měli znát natolik dobře, abyste o jeho dispozicích věděli a dovedli s nimi po celý školní rok pracovat – motivovat ho nebo mu pomoci doučováním. A to samé platí i pro den, kdy dorazí domů s vysvědčením. I na něm byste si měli najít to pozitivní, a pokud se neubráníte kritice, měla by být laskavá a nabídnout i nějaké řešení, jak známky vylepšit. „Z vaší reakce musí děti cítit, že horší známky a neúspěchy ve škole neznamenají, že ho máte méně rádi,“ radí psycholožka a terapeutka Martina Školníková z pražského Institutu Origanum.

Nemáte na školní pomůcky? Požádejte si o příspěvek nejen od státu

Děti by si pro vysvědčení měly jít v klidu, nikoli se staženým žaludkem a ve stresu. „Dítě má velmi křehkou psychiku. Nikdy nesmí mít pocit, že nastane tragédie, když nebude mít samé jedničky. Navíc samotná známka nic moc nevypovídá,“ vysvětluje sociální pracovnice Janeta Knoteková. Je rozhodně lepší, pokud přijmete i horší známku s klidem a naplánujete společně, jak ji do konce roku vylepšit, než řešit následky v podobě záškoláctví ze strachu například z písemky nebo zkoušení nebo riskovat narušení vztahů v rodině.

Jak (ne)reagovat na špatné známky dětí

Jak tedy reagovat na horší vysvědčení? „Doporučuji rodičům vytvořit plán přípravy na vyučování a důsledně kontrolovat jeho plnění. Nastavte ho ale tak, aby odpovídal dispozicím dítěte, ne vašim ambicím. Lze uvažovat i o spolupráci se školou, doučování. Při opakovaných problémech lze zvážit konzultaci s psychologem, který může odhalit specifickou poruchu učení a pomoci s její nápravou,“ říká Kateřina Schmidová z Rodičovské linky.

Ať dopadne vysvědčení jakkoli, mělo by být přijato jako fakt a rozhodně nenarušit nastávající jarní prázdniny. Ty by měly být pro děti i rodiče odpočinkem od školy a starostí a startem do nového pololetí, které může i díky společné snaze dopadnout mnohem lépe, než to stávající.

Slavní, kteří měli trable ve škole. A kam to dotáhli…