Největší chyby při výchově dětí: uplácení, zastrašování a nezájem

Splést se, unáhlit se, nevědět si rady, neudržet emoce na uzdě a takzvaně vybouchnout? To vše do výchovy čas od času patří a není to žádná ostuda, vždyť i rodiče jsou jen lidé. A když umíte se svými chybami pracovat, umíte je přiznat, omluvit se, jednoduše jednat se svými ratolestmi férově, je vše v pořádku. Vlastně je to ideální styl výchovy, protože v praxi ukazujete, že nikdo není neomylný a spíš než dokonalost je důležitá schopnost sebereflexe a umění si svou chybu uvědomit a netutlat ji. Tohle jsou ale věci, kterých byste se při výchově měli vážně vyvarovat. Mohou napáchat velké škody!

Jestli děti potřebují něco ze všeho nejvíc, je to láska a zájem. A pokud na své ratolesti nemáte čas (třeba protože jste od rána do večera v práci) nebo energii (protože jste věčně ve spěchu, stresu a vyčerpaní), je to obrovská chyba. Okrádáte totiž je i sebe, a to o ten nejcennější čas, který vám už nikdy nikdo nevrátí.

Proto se snažte vytvářet si společné zážitky a vzpomínky. Neodbývejte své dítě mávnutím ruky nebo stručným „jojo“, když vám líčí zážitek ze školy. Vám možná nalezená šnečí ulita na procházce s družinou nepřipadá důležitá, ale pro vaši ratolest je to zážitek číslo jedna. Neposílejte dítě do pokojíčku, když si s vámi chce povídat, byť z vašeho pohledu o malichernostech. Neodhánějte ho, když se chce pomazlit, s tím, že musíte jít umýt nádobí. Tohle jsou totiž ty chvíle a okamžiky, při nichž vzniká to nejcennější pouto a cit. Ne když vy myjete okna a dítě je samo u televize.

Jak vychovat šťastné dítě a kdy můžete výchovou ublížit

Když na to přijde, téměř vše se dá vykomunikovat, najít společný kompromis, jednoduše se dohodnout. Už dávno zaplaťpánbůh neplatí, že je třeba mít v chodbě vystavený opasek jako výstražné znamení a omezit výchovu na neustálý sled zákazů a trestů.

Ale zároveň nebuďme idealisté, i ten nejbenevolentnější rodič se čas od času prostě k nějakému tomu omezení, zákazu či drobnému trestíku uchýlí. A není samozřejmě chyba zabavit dítěti třeba milovaný mobil, dokud nepřestane ignorovat domácí úkoly a podobně.

Aby tohle ale fungovalo a splnilo ten správný výchovný efekt, jsou k tomu potřeba dvě věci. Jednotný přístup s partnerem (není možné, aby jeden dítěti zakázal sladkosti, ale druhý mu je pak dal) a důslednost (když mobil zabavíte na týden, nemůžete ho prostě po jednom dni vrátit).

Jestli jste svou výchovu založili na strašení a výhrůžkách, neděláte dobře. A je jedno, zda děsíte tříleté dítě čerty nebo vyhrožujete puberťákovi, že ho seřežete opaskem. Jakmile se v ratolesti snažíte vyvolat strach, stavíte váš vzájemný vztah na špatných základech.

Děti se nemají svých rodičů bát! Protože když se někoho bojíte a máte z něj strach, jak k němu můžete cítit důvěru, jak to může být člověk, kterému se v případě problémů svěříte a schoulíte se do jeho náruče, když vám bude úzko?

Čert s Mikulášem, rozvod rodičů i válka. Jak pracovat s dětským strachem? Tohle radí odbornice

Pro děti je to určitě příjemnější výchovná chyba než předešlý příklad, ale ani uplácení dětí není zrovna na jedničku z rodičovství. Motivovat dítě k čemukoli pomocí peněz či dárků není vůbec dobré. Copak když tatínek vynese odpadky, dostane něco za odměnu?

Vedete tím dítě k vypočítavosti a sobeckosti. Je přece fajn, když lidé čas od času dělají i otravné věci jen tak, třeba proto, že mají někoho rádi a chtějí mu pomoci nebo protože chápou, že když se teď naučí tu děsnou násobilku, bude se jim to v životě hodit. A tak je mnohem lepší dítěti vysvětlit a ukázat, proč má smysl dělat i věci, za které nic nedostanou.

Jsou to ti tatínci, co jim nevyšla hokejová kariéra, a tak teď chtějí mít ze synka druhého Jardu Jágra a je jim jedno, že kluk by radši hrál šachy. Anebo maminky, jež toužily hrát na klavír, ale jejich rodiče jim to nedopřáli, a tak ho teď vnucují dceři, bez ohledu na to, že ona chce zkusit lukostřelbu.

Pamatujte, že silně dítě do něčeho tlačit se většinou nevyplácí. Ukazujte dítěti možnosti, které mu svět nabízí, ať si vyzkouší všechno možné, ale finální výběr nechte na něm. Dovolte svým dětem být tím, čím být chtějí. Dopřejte jim prostor a volnost zkoumat svoje nadání a vlohy, objevovat svět a věřte jejich úsudku. Nátlak nikdy nevede k ničemu dobrému. Život si každý musí žít podle svých představ, ne podle představ někoho jiného.

Hádky před dětmi: Poštěkat se před nimi pro ně může být prospěšné, ale musíte vědět, co je přes čáru