Hlavní obsah

Jak předejít alergiím u dětí? Odhalte potenciální alergeny (nejen v jídle) co nejdříve

Foto: SoNelly, Shutterstock.com

Foto: SoNelly, Shutterstock.com

Alergiím u dětí je možné do určité míry předcházet, říkají lékaři a vědci. Pomoci údajně mohou některá opatření ve výživě i životním stylu, a to již v kojeneckém věku. Co vše je dobré vědět o možnostech prevence?

Článek

V Česku trpí nějakou formou alergie zhruba každé třetí dítě a jejich počet se každoročně zvyšuje, varují lékaři. Kromě pylových alergií rostou případy alergických reakcí na prach, roztoče, hmyz, plísně, zvířecí srst i potraviny. Projevy alergie mohou být různé: otoky, kopřivka, vyrážka či ekzém, pálení a slzení očí, zánět spojivek, chronická rýma, dušnost či dráždivý kašel.

Některé studie naznačují, že v prevenci rozvoje alergií může významně pomoci včasné zavedení potenciálních alergenů do stravy nejmenších dětí, konkrétně během prvního roku života. Jak ale odhadnout, kdy a v jakém množství tyto potraviny kojencům nabídnout, a u jakých typů alergií může jejich zařazení do jídelníčku skutečně prospět?

Vejce, kravské mléko i pšenice už od čtyř měsíců?

Výživová doporučení týkající se kojenců se v čase mění. Ještě před 10 lety lékaři doporučovali odložit seznamování nejmenších dětí s běžnými potravinovými alergeny až na druhý rok života nebo i později. „Dnes se naopak odborníci přiklánějí k trendu zavádět tyto potraviny, jako jsou vejce, kravské mléko, pšenice, sója nebo ořechy, co nejdříve, již ve velmi raném věku. Já osobně doporučuji podávat tyto potraviny dětem již od čtyř do šesti měsíců věku,“ uvádí dětská alergoložka a imunoložka Priya Katari z Weill Cornell Medical College pro časopis National Geographic.

Přístup odborníků k zavádění potenciálních alergenů do dětské stravy změnila studie Learning about Peanut Allergy (LEAP) z roku 2015, která přinesla závěry, že zavedení arašídů do stravy kojenců může významně snížit riziko vzniku alergie na arašídy v pozdějším věku. Od té doby se podobné informace zjistily také v případě vajec a kravského mléka. „Platí to pro všechny děti, dokonce včetně těch, které mají alergie v rodině. Výjimkou jsou pouze děti s těžkým ekzémem a ty, které mají prokázanou alergii na kravské mléko, ořechy nebo vejce,“ říká Priya Katari.

Foto: shine.graphics, Shutterstock.com

Vejce, pšenici, exotické ovoce a další potenciální potravinové „alergeny“ zařazujte do jídelníčku dětí postupně a s opatrnostíFoto: shine.graphics, Shutterstock.com

S novými potravinami velmi opatrně

„Vzhledem k riziku extrémně silné alergické reakce (anafylaxe) při zavádění potenciálních alergenů do stravy dětí do jednoho roku, i když je tento problém vzácný, je namístě velká opatrnost. A ještě jedna důležitá věc, jakmile jednou nějakou potravinu do jídelníčku dítěte zařadíte, už ji v něm ponechte. Samozřejmě jen v případě, že nečiní žádné zdravotní potíže,“ zdůrazňuje alergoložka a imunoložka Priya Katari.

Doporučuje proto začít jen s velmi malým množstvím každé nové potraviny, kterou dítěti nabízíte, a následně pečlivě sledovat případné varovné příznaky alergické reakce, jako je otok či zarudnutí sliznic nebo kůže, kožní vyrážka, průjem či dušnost.

Vliv má i genetika, domácí prostředí a způsob porodu

To, zda se u někoho objeví alergie, závisí i na jiných faktorech, než je strava, nezanedbatelnou roli hraje také genetika, imunitní systém, prostředí, ve kterém dítě žije, i jeho celkový zdravotní stav.

„Největším rizikovým faktorem je v tomto případě genetika a rodinná anamnéza. Jakýkoli typ alergie v rodině může zvyšovat riziko rozvoje nejrůznějších alergií u dítěte, stejně tak jako soustavné (opakované) vystavování se různým druhům alergenů v průběhu času. Například pylové alergie se obvykle projeví až kolem čtvrtého nebo pátého roku věku, poté, co bylo dítě vystavováno velkému množství pylů v průběhu několika sezon,“ vysvětluje Rita Kachru, dětská alergoložka a imunoložka z UCLA, pro magazín National Geographic. Důležitým faktorem je dle jejích slov i včasná expozice těmto alergenům.

Studie naznačují, že děti, které přijdou do kontaktu se zvířecími alergeny, například srstí domácích mazlíčků, v prvním roce života, mají menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine nějaký typ alergie. A naopak, že děti vyrůstající v přespříliš ‚sterilním‘ prostředí vykazují vyšší riziko vzniku průduškového astmatu,“ dodává Rita Kachru.

K dispozici jsou také studie, jež potvrzují, že riziko vzniku alergií může snižovat kojení a že děti, které se narodily „přirozeně“, mají nižší riziko rozvoje alergií než ty, jež přišly na svět císařským řezem (pravděpodobně díky vyšší rozmanitosti bakterií ve střevním mikrobiomu).

Načítám