Finanční gramotnost u dětí: nespoléhejte na školu, jděte příkladem a odpouštějte jim chyby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve druhé třídě základní školy už umí většina dětí celkem obratně počítat. V tu chvíli nastává čas s nimi otevřeně hovořit i o penězích. Tehdy by už měly mít děti alespoň nějaké povědomí o tom, kolik stojí základní potraviny. Co všechno by měly děti vědět a jak se s nimi bavit o cenách potravin a financích obecně?

Není důvod se tomuto tématu vyhýbat nebo se ohánět větou: „To pochopíš, až budeš starší.“ Například v obchodě s potravinami si můžete popovídat o tom, proč některé věci stojí víc než jiné. Je to díky značce nebo lepším ingrediencím? To všechno dítěti pomáhá utvořit si jasný názor na to, co se vyplatí nakupovat a hlavně za jakou cenu. „Je důležité jim také vysvětlit, kde se peníze berou, že rodiče chodí do práce, a říct jim, jaká je průměrná čistá mzda. Také se nebojte otevřeně s dítětem hovořit o tom, kolik stojí bydlení, energie, jídlo a co si za vydělané peníze může rodina koupit,“ radí Petr Jermář, specialista na finance z portálu Banky.cz.

Generace dnešních rodičů a prarodičů dost možná nedostávala kapesné. Nevěděli, co kolik stojí, protože jim to rodiče zkrátka pořídili, když uznali za vhodné. To je ale jedna z největších chyb! „Kapesné nemusí být vysoké, u menších dětí stačí například 20 Kč týdně, se kterým si děti hospodaří dle svého. Brzy poznají, kolik pytlíků bonbonů si za své peníze mohou koupit a jak je třeba s úsporami hospodařit,“ radí odborník. Také dodává, že je důležité naučit co nejdřív pracovat s platební kartou. „Od 8 let nabízí banky k dětským účtům i platební karty, se kterými by se děti měly naučit zacházet jako první. Internetové platby mohou počkat na druhý stupeň,“ vysvětluje.

Pokud jako rodič uznáte, že už je dítě dost staré na to, aby pochopilo, že peníze se nezískávají jen tak, že jim každý týden nebo měsíc dáte kapesné, můžete mu nabídnout možnost, jak si peníze vydělat. Brigády jsou v České republice povolené od patnácti let (jedná se o snížení věkové hranice), ale vydělat si nějakou tu korunu navíc může dítě i doma. Domluvte se například, že když jednou týdně vyluxuje a vytře celý byt (nad rámec jiných domácích prací, které musí dělat zadarmo), dostane za to předem stanovenou částku. Nechce se mu do toho? Pak se můžete ohánět větou: „Bez práce nejsou koláče.“ Je nutné dítě motivovat a nedávat mu peníze navíc jen tak. Jedině tak si uvědomí, že pokud chce nový telefon, nestačí jen počkat do Vánoc nebo narozenin.

Přijde vám, že vaše dítě utrácí za zbytečnosti? Kupuje si dodatky do her (to je princip některých populárních her a vývojáři na tom vydělávají miliony) nebo se přecpává sladkostmi? To všechno ale k učení finanční gramotnosti patří. Zpočátku děti budou dělat chyby a vy byste do toho měli zasahovat co nejméně. Nechte je si uvědomit, že když dali například za novou postavičku ve hře 250 Kč a nezbylo jim potom na oblíbený časopis, chyba je v nesprávném hospodaření. Rozhodně v tomto případě není řešením dítěti to, na co mu nezbylo, koupit. Buďte trpěliví a vysvětlete mu, jaké chyby se dopustilo.

Jako ostatně u všeho jiného, i v případě nakládání s penězi kopírují děti chování svých rodičů. „Nelze kázat vodu a pít víno. Pokud se rodič sám chová finančně negramotně (utrácí peníze za zbytečnosti, neumí hospodařit, padá do dluhů, bere si neuváženě půjčky), děti mohou tyto špatné návyky podvědomě přebrat a považovat je za normu,“ míní Petr Jermář.

Jaké jsou nejčastější chyby při výchově?