Život s gamblerem: Dluhy, plané sliby a psychické problémy, které semelou celou rodinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco u alkoholiků nebo drogově závislých lidí se dříve nebo později jejich závislost projeví i po fyzické stránce, gamblera na první pohled nepoznáte. I proto se na jejich závislost přijde až ve chvíli, kdy se lze už jen těžko odrazit od pomyslného dna.

Snad před každým sportovním utkáním sázkové společnosti vyzývají, aby si lidé vsadili na svého favorita. V reklamách se zase objevuje pohledný muž projíždějící se na koni po pláži s výzvou, že stačí málo, abyste si žili jako on – vsadit si a vyhrát. „Jak už název napovídá, gambler je ten, kdo miluje hry. Hraje karty, ruletu, automaty, sází či rizikově investuje. Tyto aktivity občas dělá každý z nás. Ale gambler to dělá nutkavě, nemůže si pomoci,“ vysvětluje František Jirový, vedoucí pražského doléčovacího centra Magdaléna, o.p.s.

Všimli jste si, že do kasin nejde denní světlo a nenajdete v nich hodiny? Provozovatelé chtějí, aby hráč ztratil pojem o čase. Jedná se o psychologickou hru se zdravím. Gambling se ale přesunul hlavně do online prostředí, což je ještě zrádnější. Gambler nemusí čekat na konec pracovní doby a rodinní příslušníci si žádného problému dlouho nevšimnou – gambler je s nimi doma, jen tráví víc času na telefonu. To ale není v dnešní době nic neobvyklého, že? „Sázení přes internet představuje velký problém. Je snadné, rychlé a díky chytrým telefonům okamžitě po ruce,“ varuje Jirový. I když většina populace ví, že výhra na ruletě nebo výherním automatu je věcí náhody, a dokáže si to racionálně uvědomit, patologický hráč může být klidně i vysokoškolsky vzdělaný člověk. Jeho mozek ale u vyšší formy závislosti upřednostňuje touhu před fakty – po štěstí, penězích a pocitu vítězství.

„Žila jsem s mužem, který prošel léčbou kvůli závislosti na hraní. Tvrdil, že už je z toho venku. Trávili jsme spolu hodně času a mě ani nenapadlo, že by ve chvíli, co si jdu lehnout, hrál po nocích online poker. Dozvěděla jsem se to, až když nám na dveře zaklepali exekutoři,“ líčí Zuzana (33) život s o pět let starším Petrem. Takový případ není ojedinělý. „Závislost v pravém slova smyslu se promítá do finanční situace gamblera a jeho okolí, do vztahů, fungování v práci, případně do duševního a fyzického zdraví (deprese, úzkosti, problémy se spánkem, sebevražedné chování atp.),“ vysvětluje námi oslovený odborník.

Jak se chovat k člověku, který má očividný problém? „Přirozeně, intuitivně. Snažte se s ním o problému mluvit a řešit ho. Ať už se závislost týká vás samotných, nebo blízkého člověka, můžete se obrátit na adiktologickou ambulanci. Poradí tam, co dále dělat. Pokud se gambling týká někoho z vašeho okolí, je důležité myslet na sebe. To znamená ohlídat si, abyste nepřišli o peníze či majetek,“ radí František Jirový. Podobně jako Zuzana: „Nechtěla jsem ani slyšet, že bych ho opustila. Vnímala jsem to jako nemoc, se kterou se musíme společně poprat. Vzala jsem si půjčku na jeho dluhy a on nastoupil do léčebny. Po dvou týdnech ale podepsal reverz,“ svěřila se nám.

„V počátku je potřeba vymyslet, jak být odpojený od zdroje závislosti, tedy od hraní, a  stabilizovat se. Potom se pracuje s tím, jak se naučit v běžném životě zvládat puzení hrát, když je to všude kolem dostupné. Nakonec se závislý člověk učí žít s jinou náplní času,“ objasňuje odborník. Gambler si ve většině případů vybírá hraní a sázení jako únik od stresu. Bývá to závislost spojená i dalšími – kouřením nebo alkoholem, většinou tito lidé trpí i dalšími psychickými nemocemi.

„Že máme problém, jsem pochopila ve chvíli, kdy jsem porodila našeho syna Vojtu. Když ho Petr poprvé uviděl a já se ho zeptala, jestli je šťastný, odpověděl, že ne tolik, jako když vyhraje,“ šokuje Zuzana. Další léčení Petr odmítl a před rodinou se mu podařilo utajit i to, že si znovu vzal půjčku. Ten den, kdy ji celou prohrál, spáchal sebevraždu. „Nikdy nepřestanu mít výčitky, že jsem ho na léčení neudržela. Už je to ale deset let, a i když to může znít hrozně, myslím, že svým krokem nám s Vojtou vlastně pomohl. Syn by vyrůstal v nejistém prostředí, což by mu do života nic dobrého nepřineslo.“

I proto František Jirový doporučuje: „Závislost se dá zvládnout bez odborníka, ale s jeho pomocí je to určitě snazší. Ví, kudy jít, co dělat, umí akcelerovat motivaci ke změně rizikového chování, vyzná se v systému léčby a jednotlivých krocích.“

Život s alkoholikem. Jak poznat, že pije moc, jak pomáhat a kdy už utéct