Základní chyby, které psovi ubližují. Dělá je spousta pejskařů

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“ Slavný citát z knihy Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho by měl být heslem každého pejskaře. Jsme zodpovědní nejen za zdraví našich psů, ale také za jejich spokojenost a štěstí.

Jakých častých chyb by se měl tedy vyvarovat každý pejskař?

Snad nejčastější chybou je výchova, nebo spíše její nedostatek. Nejenže představuje riziko pro okolí, ale také pro samotného psa.

U společenských plemen, která nepotřebují žádný tvrdý výcvik, mívají lidé potřebu je rozmazlovat, což mnohdy vede k jejich nesamostatnosti, strachu a separační úzkosti. U ostatních plemen, zejména malých teriérů, pracovních nebo tzv. bojových plemen bývá problém v nedostatku výcviku. Tato plemena totiž potřebují laskavou, ale pevnou ruku, a pokud ji nemají, mohou svému majiteli snadno přerůst přes hlavu, a dokonce se stát i agresivními.

Pokud tedy chcete mít spokojeného a vyrovnaného psa, přistupujte k němu s láskou a respektem a myslete na výchovu, kterou je nutné přizpůsobit jeho rase a povaze.

Další chybou, související s tou předchozí, je nedostatek nebo naopak přemíra pozornosti. Pes má mít svůj prostor a také chvíle „pro sebe“. Pokud mu je nedopřejete, může se snadno stát frustrovaným, což někdy vede až k agresi.

Typickým případem může být pokousání dítěte „hodným“ psem, který se nikdy agresivně neprojevoval. Pokud chce mít pes svůj klid a odejde třeba na své místo, dá tím na srozuměnou, že nechce být rušen. Pokud za ním ale dítě opakovaně chodí a ruší ho, může se stát, že mu najednou prostě dojde trpělivost a problém je na světě.

Naopak nedostatek pozornosti vede u psů často k depresím, úzkostem a strachu. To se děje většinou tehdy, je-li majitel pracovně vytížen a pes pak zůstává celé dny doma sám. Společenská plemena, která byla vyšlechtěna, jak jejich název napovídá, aby nám dělala parťáky, trpí odloučením nejvíce. Pokud jim tedy nemůžete nabídnout většinu svého času, pořádně promyslete jejich pořízení.

„On je hodnej, nebojte.“ Snad každý se někdy setkal s touto větou, při níž se mu valil vstříc minimálně třicetikilový chlupatý kolos. Pokud svého psa chcete nechat na volno, nejenže musí mít perfektní výcvik a poslouchat na slovo, ale myslete také na to, že spousta jiných psů, kteří na vodítku jsou, nemusí být přátelskými. Pouštějte proto svého psa na volno jen v neobydlených oblastech, na poli nebo louce, případně na místech k tomu přímo určených. Vyhnete se tak nepříjemným situacím, kdy se pes bude chtít kamarádit s cizím člověkem, který má ze psů hrůzu, nebo i těm nebezpečným, kdy se pes kvůli svým loveckým pudům rozeběhne do vozovky za holubem.

Spousta majitelů tápe v tom, jaké očkování by měl jejich pes mít. Přestože povinné je pouze to na vzteklinu, zvažte na základě vašeho životního stylu a také vašeho psa ta doporučená a nepovinná. Často se rovněž stane, že majitel zapomene dát psa přeočkovat, což může být problém především při plánované cestě do zahraničí.

Strava bývá hlavním důvodem mnoha zdravotních problémů psů, jako je obezita a problémy se srdcem, játry a ledvinami. Pokud chcete mít zdravého psa, dávejte mu vyváženou stravu, kterou zkonzultujete se svým veterinářem. Vyhněte se lidskému jídlu, jež je téměř vždy slané, kořeněné a nutričně nevyvážené. Tradice „házení od stolu“ má u pejskařů a jejich rodin silně zapuštěné kořeny, myslete ale na to, že pokud podlehnete psím očím, v dlouhodobém horizontu mu tím ubližujete.

Čipování je povinné a provádí jej veterinář. Samotné registrování čipu bývá ale na majiteli psa, který na to mnohdy zapomene nebo o tom ani neví. Nezapomeňte, že pokud se vám pes zaběhne a není nikde registrován, je šance na opětovné shledání mnohonásobně nižší.

Hledá se nejhezčí psí mazlíček. Pošlete fotku svého pejska