Článek
Svět kolem vás je plný extrovertů. Energických, bezprostředních, hovorných, milujících společnost a okolní dění. Podle americké psychoanalytičky a přední expertky na introverzi Marti Olsen Laney se společnost ze 75 procent skládá z extrovertů. Introverti jsou tedy v jasné menšině.
Někde mezi introverzí a extroverzí
Málokdy je však něco buď, a nebo. V každém člověku se nacházejí tendence k introvertnímu i extrovertnímu chování.
„Introverta si nejčastěji představujeme jako někoho, kdo je zaměřený na svůj vnitřní svět, z vnějšího světa se více stahuje a určující pro něj je to, co se odehrává uvnitř. Můžeme ho tedy vidět jako tichého, málo společenského, rezervovaného, nedůvěřivého. Zřídka však bude někdo zcela vyhraněným introvertem, častěji se pohybujeme někde v pásmu mezi introverzí a extraverzí,“ vysvětluje klinická psycholožka Mgr. Eva Hradilová z polikliniky Zelený pruh.
Citlivý introvert si často hledá za partnera emotivního excentrika. Leckdy spolu dokážou vytvořit šťastný párFoto: Thinkstock
Mýty o introvertech
- Spousta lidí má introverty za ty, kteří jsou stydliví a neradi mluví, což je ale zásadní omyl. Introvert jednoduše neumí plkat „jen tak“. Naopak ale má sklony vést hlubokomyslné rozpravy o tématech, která ho zajímají.
- Taktéž je chybné se domnívat, že nemá rád lidi. „Má obecně méně známých, přátel a kontaktů, na druhé straně může mít jeho vztah větší hloubku,“ říká Lucie Úblová, M.A., psycholožka a kouč v Praze.
- V neposlední řadě není pravda, že si introvert neumí užít zábavu. Pouze si ji představuje jinak. Mozek introverta je příliš citlivý na hormon dopamin, tudíž spousta aktivit, které extroverti milují, mu jsou spíše nepříjemné. Dopamin se totiž vyplavuje spíše při energičtěji náročnějších aktivitách (taneční euforie, sex...). Extroverti ale potřebují více vzruchu, aby byli šťastní. Naopak na introverta je už takové množství příliš. Jsou z toho vyčerpaní. Procházka přírodou nebo čtení knihy ho ale dokážou uspokojit stejně jako extroverta prohýřená noc.
Kde introverti vynikají?
Introverti dokážou vidět věci v souvislostech a s nadhledem. Jsou velmi schopní při řešení problémů, ačkoli jim to déle trvá, nakonec často přicházejí s originálním nápadem. Lépe jsou na tom také s dlouhodobou pamětí a vůlí ke studiu. „To, že introvertovi nevadí trávit čas o samotě, často znamená i to, že se například více věnuje studiu cizích jazyků,“ podotýká Lucie Úblová.
Podobně je tomu v jeho profesním životě. „Zaměstnavatelé mají obecně rádi introvertnější jedince – zdají se jim klidnější, přemýšlivější a stálejší,“ pokračuje psycholožka.
Zaměstnavatelé prý více spoléhají na méně temperamentní typy zaměstnanců. Ty totiž působí svědomitějším dojmemFoto: Thinkstock
„Některé introverty přitahuje technika a vědecké obory, kde zúročí systematičnost, schopnost držet se tématu, vytrvalost. Tam, kde je vyžadována spolehlivost, dodržování pravidel, se může introvert realizovat velmi dobře. Schopnost analýzy vlastního prožívání se může uplatnit také třeba v kreativních oborech, jako je psaní beletrie, poezie,“ dodává Eva Hradilová.
Vztah introverta a extroverta
Není zas tak překvapující, že pro introverta je typický model vztahu v páru s extrovertem. Tvoří jakési jing a jang. Extrovertní polovička je častěji hlavou rodiny. Dodává vztahu tempo a dynamiku a svého partnera nenechá dobrovolně samotařit. Introvert zase představuje emocionální stabilitu, chápe lidské slabosti, a partnera tak vždy respektuje.
Charakterové dispozice jsou ale jedna věc a zájmy a koníčky druhá. Zatímco první je v protikladu, to druhé by mělo aspoň trochu splývat. Takový vztah je pak ideálně naladěný a konfliktů ubývá na minimum.
Co vy na to, jste vy nebo váš partner introvert?
