Článek
„Mami, mě bolí ručička!“ – začala si Petra stěžovat krátce po pátých narozeninách. Rodiče ji nejdřív žertem odbývali: „Ale chudinko, to máš určitě od toho, že sis musela uklidit hračky!“ Potíže se ale zhoršovaly. Bolelo nejdřív zápěstí, pak předloktí a loketní kloub. Podezření padlo na zánět šlach, léčba ale nezabrala. Bolesti ji rušily ve spánku a neudržela ani pastelku. Až na revmatologii se rodiče dozvěděli správnou diagnózu: artritida!
Když se imunitní systém zblázní
Juvenilní idiopatická artritida je souhrnný název pro několik chronických revmatických onemocnění dětí a mládeže. Liší se obvyklým věkem dítěte při vypuknutí nebo počtem postižených kloubů, to hlavní je ale u všech stejné: klouby otékají, bolí a nechtějí poslouchat. Pokud se neléčí, stav se stále zhoršuje a může vést až k nemožnosti se o sebe postarat. Vlastní příčinu nemoci lékaři neznají (to vyjadřuje slovo idiopatická – vzniklý z neznámé příčiny). Předpokládají ale, že klíčovou roli hraje chyba imunitního systému. Dalšími rizikovými faktory mohou být psychicky zatěžující situace, úrazy a nehody.
Včasné vyšetření lékařem je nesmírně důležité!Foto: thinkstock
Jak vypadají první příznaky
Každé dítě vnímá bolest jinak. Některé si ani nestěžují, podvědomě se ale snaží postiženou končetinu šetřit. To pak vede k ochabnutí a zkrácení okolních svalů. Stejně jako u dospělých s revmatoidní artritidou se i u dětí objevuje ranní ztuhlost a kulhání. Mezi obvyklé příznaky patří horkost postiženého kloubu, citlivost na dotyk, dlouhodobě zvýšená teplota a únava.
Některé formy nemoci se ale mohou projevovat i netypicky. Takzvaná systemická juvenilní artritida například začíná u dvou- až čtyřletých dětí vysokou horečkou, vyrážkou a odmítáním tělesných dotyků; bolesti svalů a kloubů se objevují až mnohem později. Oligoartritida, napadající školáky (většinou chlapce), zase začíná bolestmi šlach na patě.
Léčení by mělo začít co nejdříve!
Jedná se o velmi agresivní onemocnění. Nejde jen o bolesti: když se zánět neléčí, poměrně rychle může dojít k závažným poruchám, například k prodloužení postižené ruky nebo nohy (zánět aktivuje ploténky k rychlejšímu růstu). Změny na kloubech jsou nevratné, onemocnění se dá jen zpomalit, případně zastavit. Je tedy velmi důležité začít včas.
Když má dítě horečku či bolesti, jsou mu předepsána nesteroidní antirevmatika. Umí bojovat i proti zánětům!Foto: thinkstock
Pro naprostou většinu nemocných dětí je nezbytné užívat léky, především nesteroidní antirevmatika. Jejich úkolem je předcházet novým zánětům a zmírnit ty probíhající, bojovat proti bolestem a horečce. Jiná léčiva se používají k utlumení imunitního systému.
Když ostatní léky dostatečně neúčinkují, nastupují kortikoidy v podobě tablet, kapek nebo mastí. Při obzvlášť silném zánětu se kortikoidy vstříknou přímo do nemocného kloubu.
Naděje: biologická léčba
Pro nejtěžší případy, u kterých nezabraly jiné metody, je velkou nadějí biologická léčba. „Pro děti s juvenilní idiopatickou artritidou je biologická léčba velkým přínosem. Před jejím nástupem jsme našim malým pacientům pravidelně navrhovali ortopedické operace včetně náhrad kyčelních kloubů. A teď? Více než 10 let u nich nebyla provedená žádná totální endoprotéza,“ konstatuje revmatoložka Dana Němcová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha.
Tahle zákeřná nemoc může postihnout i batole! Je prostě třeba mít oči otevřené. A co vy? Setkali jste se ve svém okolí s touto nemocí?
