Článek
Krátkodobou akutní bolest si většinou přivodíte sami. Pokud netrénované tělo přimějete k nezvyklým výkonům, nemůžete se divit, že protestuje. A je jedno, zda jste celý den pleli na zahrádce nebo jste ušli „jen“ deset kilometrů.
Bolest kyčlí nebo kolen může být i reakcí na delší chůzi v nevhodných botách (s příliš vysokými podpatky nebo naopak úplně placatých), zvláště pokud máte například ploché nohy. Na tyhle potíže by mělo stačit pár dnů odpočinku a pořádné boty.
Kulháte ráno do koupelny?
Jestliže klouby bolí bez příčiny, bez předchozí zátěže, měli byste zbystřit – může se totiž jednat o artrózu nebo artritidu. Tyhle nemoci se podobně jmenují a podobají se i počáteční příznaky, často se proto pletou. Ve skutečnosti ale mají úplně jiné příčiny a vyžadují i odlišný způsob zacházení. Co to tedy může být, pokud máte po ránu bolestivě ztuhlá kolena nebo kyčle (po pár krocích to ale rozchodíte) nebo vám otékají klouby na rukou?
Artróza: opotřebované klouby
Hladký a bezbolestný pohyb kloubu umožňuje chrupavka, vystýlající kloubní lůžko. Pokud se chrupavka zatěžováním ztenčí a poškodí, pohyb začne bolet. Nejčastěji bývají postižená kolena, bolí hlavně při chůzi ze schodů, časem se přidává i snížená hybnost – pacient má třeba problém zvednout ruku a učesat se. Léčí se hlavně injekcemi přímo do kloubu; v pokročilejších stadiích je někdy nutné vyměnit celý kloub.
Při zánětlivých onemocněních kloubů může být problém unést těžší nákup nebo sáhnout do horní police ve skříniFoto: Thinkstock
Artróza postihuje především starší a těžce fyzicky pracující lidi, ale také ty, kteří mají nadváhu. Za ohroženou skupinu lékaři považují i takzvané „příležitostné sportovce“ – lidi, kteří vedou sedavý život, o víkendech a dovolených se ale vyhecují k intenzivním výkonům.
Sportovat? Ano, ale pravidelně
„Pravidelný pohyb funguje jako prevence a výrazně snižuje možnost onemocnění kloubů, ovšem s důrazem na slovo pravidelný,“ potvrzuje odborný poradce projektu Žij zdravě, rekondiční instruktor Mgr. Jan Větrovský. Je lepší dát si každý den půlhodinovou ostrou procházku než o víkendu nárazově uběhnout deset kilometrů. Pokud se k nezdravému stylu života přidají i dědičné dispozice, mohou se známky artrózy projevit už před 30. rokem.
Pozor především na sporty, při kterých dochází k nárazům, jako je fotbal, tenis nebo squash. A nepodceňujte správné obutí!
Ani aktivní sportovci nejsou před artrózou v bezpečí. Pohyb dělá tělu dobře, ale v rozumné míře: pokud je ho málo nebo moc, škodíFoto: Thinkstock
Artritida: běh na dlouhou trať
Zkroucené, zdeformované ruce, takové, ke kterým museli Renoirovi přivazovat štětec. To je typický obraz revmatoidní artritidy, autoimunitní nemoci, která je mnohem vzácnější než artróza (asi 1–2 % populace), ale také podstatně vážnější.
„Podstatou onemocnění je chronický zánět kloubní výstelky, kde se tvoří příliš mnoho tekutiny. Spolu s klouby se ničí i chrupavky a vazy,“ vysvětluje profesor Pavel Horák z III. interní kliniky FN Olomouc. Zánět často nejdřív napadá právě drobné klouby rukou a nohou; typická je ranní ztuhlost a bolest, která člověku brání třeba vyčistit si zuby. Může se objevit po velké zátěži, ale i bez příčiny.
Artritida se chová nevypočitatelně, někdy v průběhu života vymizí (odezní třeba v těhotenství), jindy vede k invalidnímu důchodu. Nejmodernější biologická léčba má dobré výsledky, kvůli vysoké ceně je ale zatím k dispozici jen ve specializovaných centrech.
Artritidu ani artrózu nelze zcela vyléčit, dají se ale zastavit nebo zpomalit. Pokud si ráno připadáte jako zrezivělý robot, na nic nečekejte a běžte k ortopedovi!
