Rekonstrukci bytu zvládli za 4 měsíce. Nepoznáte, že jste v paneláku!

Legendární liberecký „Wolkerák“, desetipodlažní bytový dům, navrhl v 60. letech minulého století Jaromír Vacek. Díky svému originálnímu půdorysu a kónickému tvaru patří k nejcitlivěji navrženým a do krajiny usazeným panelovým domům. Právě tady se nachází byt s původní dispozicí 3 + 1, který již dva a půl roku obývá mladá dvojice s miminkem.

Užitná plocha bytu je sedmdesát metrů čtverečních a jeho součástí je i desetimetrová lodžie. „Hledali jsme nějaké cenově dostupné bydlení v hezké lokalitě, nejlépe v původním stavu, abychom mohli byt rekonstruovat podle našich představ. Docela jsme spěchali, vše jsme museli zvládnout během čtyř měsíců,“ říká majitel. Ještě před koupí bytu oslovili libereckého architekta Pavla Šťastného, který skutečně během poměrně šibeniční doby zvládl zpracovat projekt a dovést ke zdárnému konci celou přestavbu.

„Zadání znělo ,zbavit se pocitu, že žiji v paneláku, uvolnit dispozici, provzdušnit interiér a co nejvíce jej propojit s exteriérem'. Dalším bodem bylo pochopitelně dodržení finančního limitu, který majitelé stanovili na sedm set tisíc korun,“ vzpomíná Pavel Šťastný. Celý proces navrhování se nesl v duchu oboustranného dialogu, částečně do něj vstupovali i další obyvatelé domu, kteří chodili kontrolovat každou vybouranou příčku. Do žádné z nosných konstrukcí se samozřejmě zasahovat nesmělo.

Díky konstrukčnímu řešení bylo možné vybourat téměř vše, v podstatě mohli ponechat jen obvodové stěny bytu a jádro, což architekt považuje, vzhledem k tomu, že se jedná o byt v paneláku, za geniální stav. „V průběhu realizace se ukázala úskalí spojená se zaobleností domu – žádné stěny zde nejsou rovnoběžné, což dělalo trochu neplechu. Problém jsme měli také s rozmístěním vypínačů na poměrně malém prostoru, jelikož na jednom místě máme čtvery posuvné dveře,“ dodává architekt.

Aby podle přání majitelů vyvrátili klišé o bydlení v paneláku, upravili kompletně dispozici na 3 + kk, malé místnosti nahradili velkým obytným prostorem spojeným s kuchyní a ložnici, dětský pokoj, koupelnu i toaletu navrhli jen o minimální výměře. Jelikož v bytě není žádná technická místnost, vytvořili na chodbě „technickou skříň“ – vestavnou skříň, do níž umístili pračku.

„Šetřil se opravdu každý centimetr, samozřejmostí tak byl nábytek a kuchyně navržené na míru, posuvné dveře namísto klasicky otvíravých či radiátory s minimální hloubkou,“ říká architekt. Na zařízení volili zejména přírodní materiály, které dovedou domov zahřát a neokoukají se. Vytvořili materiálově jednotné prostředí, které mohou obyvatelé postupně zabydlovat doplňky, a měnit tak celkovou atmosféru.

Na vestavných skříních a části kuchyňské linky je použita laminátová imitace jilmového dřeva, kterou vybrali jako cenově dostupný materiál, podlaha v bytě je plovoucí. „Podlahu jsme se s materiálem na nábytkových kusech nesnažili sjednotit, naopak jsme odstín chtěli odrazit, aby mezi nimi vznikl kontrast,“ vysvětluje architekt.

V bytě, který skutečně popírá klasické stereotypy o panelákovém bydlení, si majitelé užívají zejména úžasný výhled na Liberec a jeho dominantu Ještěd. Okno v obývacím pokoji je pro tyto účely dostatečně velké a pohovka umístěná v jeho blízkosti je k lenošení a kochání se západy slunce jako dělaná.

Jak se podle vás povedla rekonstrukce? Poznali byste, že jde o byt v paneláku?