Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Volba správného druhu mouky je při přípravě moučníků krok číslo jedna, hodně domácích pekařů a pekařek v něm ale často chybuje. V Česku je tradičně k dostání hned několik typů mouk podle hrubosti zrna, oproti tomu v zahraničí často znají jen mouku hladkou. Na co kterou použít?
- Hladká mouka se hodí do receptů na kynutá a piškotová těsta, čajové sušenky nebo jemné cukroví.
- Polohrubá mouka najde využití v bublanině, bábovce či perníku.
- Hrubá mouka zase dobře poslouží při výrobě drobenky.
Jakou mouku vybrat? Profíci mají jasno
Jaká mouka je stěžejní pro výrobky ve známé cukrárně Myšák v centru Prahy? „Pro nás je nejlepší hladká nebo polohrubá mouka. Občas použijeme i podíl celozrnné mouky, ale záleží na receptu a technice. Například u croissantů nebo taženého závinu potřebujeme hodně pružné těsto, to znamená hladkou mouku s větším obsahem lepku. U vyšlehaných, nadýchaných korpusů může být naopak lepku méně,“ vysvětluje zdejší šéfcukrář Lukáš Pohl.
A Jaroslav Kozdělka, šéfpekař z pražské restaurace a pekárny Eska, dodává: „Příliš mnoho lepku nedělá lidem dobře, ale pro nás pekaře je to naopak – lepek je náš nejlepší přítel. Čistě celozrnné těsto se trhá a nekyne tak, jak bychom chtěli.“
Typové číslo mouky
Na obalu mouky se označuje písmenem T. Číslo udává, jak moc je mouka vymletá a kolik mg vlákniny obsahuje ve 100 g. Čím je číslo nižší, tím je mouka světlejší a „chudší“. Za nízko vymleté mouky jsou považovány velmi jemné a hladké mouky, tzv. bílé, které jsou sice stravitelnější, ale neobsahují nic ze slupky zrna, tím pádem byly zbaveny všech cenných biologických látek. Vysoce vymleté mouky (hrubozrnné, tmavé či celozrnné) si zachovávají hrubou část zrna, proto bývají považovány za zdravější variantu, zároveň však obsahují méně lepku a zhoršují kynutí těsta.
Nejběžnějších typová čísla pšeničné mouky
- T400 – výběrová polohrubá
- T450 – hrubá
- T480 – krupice
- T530 – hladká světlá
- T650 – hladká polosvětlá
- T1000–1150 – chlebová
- T1800 – celozrnná jemná a hrubá
Jak vyválet křehké těsto
Přemýšlíte, jak si ulehčit rozvalování křehkého těsta? Marie Čermáková, pekařka z pražské pekárny U Kalendů, se podělila o vychytávku, která vám ulehčí pekařský život: „Když chcete upéct koláč nebo quiche, křehké těsto vyválejte mezi dvěma archy pečicího papíru. Rozválíte ho pěkně rovnoměrně a nebude se lepit na váleček ani na pracovní plochu. Těsto navíc nemusíte podsypávat – nehrozí tak, že by kvůli nadbytečné mouce ztvrdlo.“
Teplo versus chlad
Různé druhy těst potřebují při přípravě jinou teplotu. Křehké těsto zpracujte co nejrychleji studenýma rukama (podržte je chvilku po tekoucí ledovou vodou a následně osušte) a nechte ho odležet v chladu, lepek se probudí k činnosti a s těstem se bude lépe pracovat. Kynuté těsto si žádá suroviny pokojové teploty (vyndejte je z lednice alespoň půl hodiny před přípravou) a kynout by mělo na teplém místě. Rozhodně mu nesvědčí průvan! Těsto na tažený závin se nechává 20–30 minut odpočinout v teple, klidně v troubě předehřáté na cca 40 °C, aby byly bílkoviny pružné a těsto se dalo dobře roztahovat rukama.
Jak poznat správně vykynuté těsto
Při přípravě kynutého těsta se na časové údaje v receptu spoléhejte pouze orientačně. „Správná délka kynutí těsta se vždy trochu liší, je závislá hned na několika faktorech. Ovlivňuje ji například hydratace těsta, teplota v místnosti, ale třeba i počasí. Jak poznáte, že těsto správně nakynulo? Vždy se řiďte jednoduchou poučkou: Těsto musí zdvojnásobit svůj objem. Nejste-li si jistí, píchněte do těsta prstem. Pokud se důlek rychle vyrovnává, těsto má ještě dost sil kynout dál. Jakmile se těsto vrací zpět líně, velmi pomalu až vůbec, je nakynuté dostatečně,“ sdílí svoji zkušenost pekařka Marie Čermáková.
Tip pro lepší kynutí
Chystáte se péct loupáky, koláčky, rohlíky nebo třeba skořicové rolky? „Těsto a následně i vytvarované kousky při kynutí překryjte potravinářskou fólií nebo rozstříhanými mikrotenovými sáčky (ty jsou praktické, protože se nelepí). Oproti utěrce jsou lehké, nepohlcují vlhkost a nepropouštějí vzduch,“ radí Jaroslav Kozdělka.
Aby se bábovka vyklopila
Nedaří se vám vyklopit bábovku? Základem je důkladné vymazání formy tukem, přičemž je lepší použít změklé, ne zcela rozpuštěné máslo – docílíte tím silnější a rovnoměrné vrstvy. Vymazanou formu vysypejte, nejčastěji se používá hrubá mouka nebo strouhanka, ale fantazii se meze nekladou: vyzkoušejte třeba mletý kokos nebo mandlovou mouku.
Formu vždy plňte maximálně do dvou třetin objemu, těsto pečením nabyde. Upečenou bábovku nechte chladnout pomalu, za pokojové teploty, aby se uvnitř nesrazila. Podmínkou úspěchu je zdárné vyklopení. Zkušenosti pekařů a cukrářů říkají, že forma musí být před vymazáním dokonale umytá a suchá – jakékoli drobky v záhybech by se mohly připéct, což komplikuje vyjmutí bábovky, zatímco na vlhkém povrchu špatně ulpívá tuk.
Čím nahradit kypřicí prášek
Došel vám prášek do pečiva? Nic není ztraceno! V mouce rozmíchejte jedlou sodu – ta je několikrát silnější než kypřicí prášek, stačí jí tedy použít výrazně méně. Jedná se o zásaditou surovinu, která ke spuštění kypření potřebuje kyselý protějšek, do těsta tak spolu s ní musí přijít také citronová šťáva, troška octa či kysaný mléčný produkt (jogurt, kefír nebo podmáslí). Po kontaktu s kyselinou dochází k okamžité reakci (prášek do pečiva se naopak aktivuje až působením tepla), sodu tak nejprve spojte se suchými ingrediencemi a do těsta ji vmíchejte těsně předtím, než moučník vložíte do trouby. Nepřijdete tak o žádoucí bublinky stojící za nakypřením těsta!
Nemáte doma prášek do pečiva ani sodu?
Dortové korpusy nadzvednou bílky vyšlehané se špetkou soli do tuhého sněhu. Pracujte s ním rychle a do těsta ho zapracovávejte velmi opatrně. Pokud z něj vymačkáte pracně vyšlehaný vzduch, moučník nebude nadýchaný. Je-li v receptu voda, nahraďte ji sodovkou: obsahuje oxid uhličitý, který moučník nakypří. Žádné kypřidlo není potřeba na klasickou třenou bábovku.