Nenechte se ošidit při koupi olivového oleje! Jak poznat kvalitu a co všechno byste měli sledovat

Tradiční česká kuchyně stojí na živočišných tucích, jako jsou sádlo nebo máslo. Jenže jejich nadměrná konzumace může přispívat k nemocem cév a k řadě civilizačních chorob. I proto je vhodné kombinovat je s kvalitními rostlinnými tuky, jako je právě olivový olej. Jak ale mezi různými produkty vybrat ten nejlepší?

Olivový olej je jedním z pilířů středomořské kuchyně, díky které se obyvatelé Středomoří dožívají vyššího věku a méně je trápí kardiovaskulární choroby i degenerativní onemocnění mozku. Olivový olej je ale prospěšný pro tělo i zvenku. Zklidňuje a regeneruje pokožku, vyživuje suché vlasy a nehty.

Chcete-li nakoupit kvalitu, vybírejte pečlivě. Na etiketě hledejte především nápis „extra panenský“ nebo „extra virgin“. Tak může být označen jen olej připravovaný lisováním za studena, díky čemuž si zachovává maximum cenných látek. Nepanenské oleje prošly procesem rafinace a prospěšné látky se z nich vytratily.

Další položkou, která by vás měla zajímat, je kyselost neboli acidita. „Nízká acidita je indikátorem kvalitního olivového oleje, který byl pečlivě sklizen a zpracován. Kyselost také ovlivňuje chuť a trvanlivost oleje. Oleje s nižší aciditou mají delší trvanlivost a lepší chuťové vlastnosti,“ vysvětluje Jaroslava Šnejdarová, majitelka obchodu edelikatesy.cz. Aciditu uvádí spíše malí lokální výrobci, na olejích ze supermarketu ji zřejmě nenajdete.

Hlídejte si i stáří oleje. Jak stárne, jeho kvalita může klesat a acidita stoupat, jemná a bohatá chuť degraduje. Narazíte-li na olej ve slevě, může jít o doprodej skladových zásob.

Na datum výroby se pak ptejte, pokud si chcete koupit kvalitní suvenýr z dovolené. Nejlepší extra panenský olivový olej se vyrábí z oliv sklizených v říjnu, kdy jsou jasně zelené a v nejlepší kondici. Někteří farmáři je sklízejí až o měsíc či dva později. Olivy sice dají více oleje, ten má ale vyšší aciditu, nižší kvalitu a horší chuť.

Na etiketě můžete najít také různé zkratky. Ty značí, že jde o produkt bio zemědělství, má chráněné zeměpisné označení nebo certifikaci tradiční regionální speciality.

„Certifikace jako PDO (Protected Designation of Origin) a PGI (Protected Geographical Indication) jsou dobrými indikátory, že olej pochází z konkrétního regionu a splňuje přísné standardy kvality,“ vysvětluje Dagmar Kublová, jednatelka firmy Olivum.

Kvalitní olivové oleje se vyrábí nejen v Itálii nebo Španělsku, ale i v Řecku, Portugalsku či ve Francii. Nemůžete-li na etiketě zemi původu dohledat nebo jde o směs olivových olejů pocházejících z EU, kvalitu nečekejte. Nejspíš půjde o produkt masové výroby, který je mixem olejů různých výrobců a nízkou kvalitu dohání aditivy a chemickými úpravami.

Napovědět může i samotná nádoba. Olej potřebuje být chráněný před světlem tmavou lahví nebo plechovým obalem, dobrý olej v čiré lahvi nebo plastu nečekejte.

Na oleji se určitě nevyplatí šetřit. To ale neznamená, že kvalitu nepořídíte za pár stokorun. „V západní Evropě se dobrý olivový olej prodává od 10 eur a prémiový od nejlepších výrobců v rozmezí 20 až 30 eur za 500 ml,“ vysvětluje Dagmar Kublová.

Kvalitní olivový olej pomůže doplnit vitaminy, betakaroteny, antioxidanty a především polyfenoly. Ty pomáhají neutralizovat volné radikály, mají protizánětlivé vlastnosti, chrání cévy, srdce i mozek.

„Olivové oleje s vysokým obsahem polyfenolů mají výraznou hořkou a pikantní chuť. Pokud cítíte jemné štípání v krku, je to znamení, že olej je na polyfenoly bohatý,“ doplňuje Jaroslava Šnejdarová.

Atlas olejů: Slunečnicový na smažení, sezamový na pečení, olivový do salátů