Recept na šťastnější vztah? Naučte se jeho jazyk lásky

Pečujete o něj, chystáte mu každý den do práce svačiny, nedopustíte, aby neměl vyžehlenou košili. A on? Nic, vůbec to neocení, sám pro vás nic podobného neudělá, ani vám ráno neuvaří kafe. Logicky si říkáte, že zatímco on vám za tu péči stojí, protože ho milujete, opačně to nefunguje. On vás zjevně tolik rád nemá.

Jenže to tak vůbec nemusí být. Je dost možné, že i on vás hluboce miluje, jen to dává najevo jinak.

Podle amerického manželského poradce Gary Chapmana, autora knihy Pět jazyků lásky, totiž nejspíš každý mluvíte jiným jazykem. „Je pět druhů jazyků lásky, kterými lidé vyjadřují své city, dávají partnerovi najevo, že ho milují. A také jimi lásku interpretují,“ vysvětluje Gary Chapman. Podle něj má každý jeden primární a jeden sekundární jazyk, tedy jeden, který opravdu převládá, a druhý, kterým ho doplňují.

A pokud každý mluvíte jinými jazyky, nerozumíte si. Partner vám možná svou milostnou řečí dává najevo, jak moc jste pro něj důležitá, ale vy to nechápete. Jakoby on mluvil čínsky a vy třeba svahilsky.

Takže pokud rozluštíte, jakým jazykem mluví váš partner (a on pochopí váš styl komunikace), vašemu vztahu se rozhodně blýská na lepší časy. Přečtěte si, jakých pět jazyků lásky můžete používat.

To, co je nahlas vysloveno, má pro tyto lidi opravdu velkou váhu. Proto často říkají věty typu „miluji tě“, „jsi tak úžasná“, „jsem tak šťastný, že tě mám“ a podobně. K vyjádření svých citů jednoduše používají slova. Aby se cítili také milováni, potřebují vyznání lásky a obdivu také slyšet.

Ale pozor, platí to i obráceně, tedy v negativním smyslu. Pokud lidem mluvícím tímto jazykem lásky řeknete (byť v afektu a ani to tak doopravdy nemyslíte) něco ošklivého, hluboce se jich to dotkne a jen velmi těžko se přes to přenesou. Slovy je můžete hodně potěšit, ale také jim hodně ublížit.

Tito lidé toho naopak moc nenamluví, větu „miluji tě“ od nich uslyšíte jen velmi zřídka (možná taky nikdy). Slova jsou pro ně laciná gesta. Za důkaz lásky a také za způsob, jak ji projevit, pokládají to, kolik času a jak spolu trávíte. Takže rande, společné výlety, dovolené, společné vaření či jen obyčejné povalování na gauči, to je to, co oceňují.

Naopak přesčasy, zrušené schůzky, pozdní příchody, to je hodně bolí. Překládají si to totiž jako nezájem a důkaz toho, že je nemáte moc rádi.

Drobné pozornosti, častá překvapení, květiny jen tak, nová kravata před blížící se služební cestou a podobně. Pro řadu lidí jsou nejrůznější dárky způsobem, jak vyjádřit své city. „Neznamená to ale, že by byli tito lidé nutně materialističtí,“ říká Gary Chapman.

Nejde jim totiž ani tak o to, jakou má daný dárek hodnotu, ale jak moc osobitý je. I pugét z padesáti růží může prohrát s obyčejnou kytkou z lučního kvítí, pokud bylo natrhané na louce, kde jste měli první rande.

Důležité jsou činy, nikoli slova. Tihle lidé dávají svou péčí najevo, že tu jsou vždy pro svého partnera, vždy mu pomohou, podrží ho za každé situace. Když ví, že celý den neměl jejich protějšek čas na jídlo, s láskou mu připraví chutnou večeři. Ochotně mu namasírují záda, když tahal těžký nákup.

Ale potřebují to samé. Těžce nesou nesplněné sliby a nevšímavost. Pokud mají rýmu a vás ani nenapadne uvařit jim čaj, máte problém!

Tady jsou na prvním místě doteky a rozhodně tím není myšlen sex. Spíš běžné polibky na dobrou noc či na rozloučenou, pohlazení, držení se za ruce. Čím víc takových pozorností, tím víc lásky. Tak jim jich dopřejte dostatek!

Jaký je váš jazyk lásky? A jak mluví váš partner?