Článek
Řebříček obecný (Achillea millefolium) jednoznačně patří mezi byliny našich babiček, které ho používaly k léčbě mnoha nemocí, hlavně těch ženských. Postupem let byly z původního bílého řebříčku vyšlechtěny odrůdy různých barev i výšek, na ty však narazíte spíš v zahradnictví než na polích či u cest. Který tedy patří do domácí lékárničky a který do zahrady? Hned se dozvíte...
Rady babky kořenářky
Jak už to tak v přírodě bývá, nejužitečnější věci jsou ty nejméně nápadné, a tak i největší obsah léčivých látek mají řebříčky bílé či světle růžové, tedy ty nejméně výrazné. Obsahují glykosidické silice, azuleny, alkaloidy i organické kyseliny... To vám nejspíš mnoho neřekne. Zkrátka a dobře, v lidovém léčitelství se tato bylinka používá při gynekologických potížích, nepravidelné menstruaci, problémech v přechodu, zánětech nervů na rukou i nohou, závratích, migrénách, poruchách krvetvorby či pálení žáhy.
Neocenitelným pomocníkem je také při nachlazení a souvisejících bolestech zad, revmatických obtížích či nemocech ledvin. Skvělé účinky mívá také na trávicí soustavu, například zabírá při zánětech, zácpě nebo nedostatečné tvorbě žaludečních šťáv. Údajně jsou známy i případy, kdy řebříček přispěl k vyléčení choroby, kdy lékaři nedávali mnoho nadějí.
Pamatujte však na to, že květy byste měli sbírat jen za slunečného a suchého počasí, kdy mají nejvíc éterických olejů, a tím pádem i víc léčivých účinků. Čerstvý či sušený řebříček se používá na přípravu čaje, tinktury, masti, obkladu, kloktadla i jako odvar do sedací koupele.
Skromný, leč nepřehlédnutelný
Pokud hledáte lehce pěstovatelnou, barevně výraznou květinu do zahradních kompozic, rozhodně nezapomeňte na příbuzného řebříčku obecného, a to na velmi krásnou a přitom nenáročnou trvalku jménem řebříček plstnatý (Achillea tomentosa). Nejlepší doba pro jeho výsadbu je právě na jaře, a tak se do toho hned můžete pustit. I když kontejnerované rostliny můžete vysadit prakticky kdykoli, řebříček je tak nenáročný, že se ujme i v horkém létě.
Slunce má opravdu rád. Snese i polostín, ale lépe se mu bude dařit, když vyberete slunné stanoviště s propustnou půdou. Velmi dobře snáší sucho, a tak ho nemusíte ani moc zalévat. Z barevných květu se pak můžete těšit od června až do pozdního léta nebo začátku podzimu. A hodí se i do permakulturní zahrady.
Vybrat si můžete z nejrůznějších barev, existují dokonce odrůdy s vícebarevnými květy. Ostatně právě barevnost je hlavním rozlišovacím znakem pěstovaných kultivarů. Ty se mezi sebou snadno kříží a samy se přesévají, což však může postupem času vést k vymizení původní odrůdy. Určitě ale uvítáte, že řebříček si zachovává svoji barevnost i po usušení, takže jej můžete využít třeba do suchých vazeb.
Po kterých odrůdách se máte v zahradnictví pídit? Určitě vás zaujme kultivar Paprika s jasně oranžově červenými květy. Cihlově žluto-oranžovými kvítky v kontrastu se světle stříbřitým olistěním se pyšní až 80 cm vysoký kultivar Terracotta. Do růžových či fialových odstínů jsou laděny kultivary Cerise Queen či Little Susie. Pokud chcete některý odstín červené, pak zvolte kultivary Laura s karmínovými květy, tmavě karmínově červený Summerwine či výrazně tmavo-červený Red Velveť.
Zkuste zasadit řebříčky mezi ostatní květiny a uvidíte, kolik radosti za málo péče vám udělají.