Rakovina: Děsí jako nemoc i jako finanční katastrofa

Rakovina údajně sníží rodinám příjem o tisíce korun měsíčně. Nejde však o léčbu jako takovou. Tu onkologickým pacientům v Česku plně hradí zdravotní pojišťovny. Řeč je o různých doplňcích, které si pacienti platí sami, nebo o náklady na domácí péči. A pracovní neschopnost se samozřejmě také podepíše na ztrátě platu.

Nedávno se této situaci věnoval výzkum Pojišťovny České spořitelny. Průzkumy potvrdily, že rodiny s onkologickými pacienty přijdou opravdu o značnou část financí. Důvodem je snížení příjmu ze zaměstnání i náklady na domácí péči. Na tuto situaci nejsou údajně připraveny až dvě třetiny Čechů. 

Jako největší problém odborníci vidí to, že nemocný člověk není schopen dlouhodobě chodit do práce, je v pracovní neschopnosti nebo v invalidním důchodu.

„Pokud hovoříme o lidech, u kterých je předpoklad úplného vyléčení, je doba intenzivní onkologické léčby průměrně 6 měsíců. Tento čas je většina pacientů schopná překlenout z finančních rezerv. Když ale mluvíme o pacientech s pokročilým, nevyléčitelným onemocněním, je ekonomický dopad významnější. Při současných možnostech medicíny přežívá řada závažně nemocných pacientů i několik let, a v tu chvíli již může vzniknout hlubší ekonomický problém,“ upozorňuje klinická onkoložka a paliativní lékařka MUDr. Petra Garnolová.

Do nepříjemné finanční situace se můžou dostat i lidé či celé rodiny s těmi onkologickými pacienty, u kterých už byla léčba ukončena a jsou v domácí péči. To totiž obvykle znamená, že rodina přichází o další příjem. O nemocného se totiž většinou stará příbuzný, a tím pádem nemůže docházet do zaměstnání ani ten. „V tomto okamžiku se někdy rodina dostává do začarovaného kruhu, a to může celkově zhoršovat její už tak náročnou životní situaci,“ potvrzuje Petra Garnolová.

Nesmíme zapomenout, že existují sociální příspěvky na péči. Mají 4 stupně podle ošetřovatelské náročnosti a příspěvek je přiřknut nemocnému, který si z ní může platit pomoc. V roce 2018 činí nejvýše 13 200 Kč. Ovšem částka je v podstatě nenároková a každá žádost prochází velmi důkladným přezkumem.

V některých případech může být zásadním problémem dlouhá doba povolovacího procesu moderních, účinnějších léků. Podle loňského průzkumu společnosti IQVIA je průměrná doba registrace nového léku v Německu asi tři měsíce, v Rakousku půl roku. Ovšem v Česku to trvá až rok a půl. A pojišťovna moderní, u nás neregistrované léky nehradí. Když se pacienti rozhodnou uhradit si jinou léčbu, než je u nás dostupná ze zdravotního pojištění, může jít o velmi vysoké částky. Některé způsoby léčení se mohou vyšplhat i na 100 tisíc korun měsíčně. Psali jsme o Hance, která si léčbu hradí sama.

Pacienti během léčby, ale mnohdy i po jejím ukončení, nejsou schopni normálně jíst, protože je jim velmi špatně. V tom případě se mohou stravovat pomocí speciálních výživných nápojů, které však ne vždy hradí pojišťovna.

„Jde o vysokoenergetické roztoky, které slouží jako náhradní strava pro ty pacienty, kteří nejsou schopni přijímat jídlo normální cestou,“ vysvětluje Petra Garnolová. Tyto nápoje v pokročilé fázi nemoci zdravotní pojišťovna platí. Musí je ale předepsat přímo onkolog nebo váš obvodní lékař. Aby mohli recept vydat, je třeba splňovat přísná kritéria. Přihlíží se k úbytku váhy a celkovému stavu pacienta.

Praktik smí dávat recepty na tyto nápoje pouze na určitou dobu – na 3 až 6 měsíců. V případě, že by lékař nutriční drinky předepsat nemohl, pak by si je nemocní museli hradit sami. Cena se různí podle typu, chuti a značky produktu, obvykle stojí balíček 6 nápojů, což je průměrná denní dávka, kolem 200 korun.

Připočítejte si i další položky, které jsou jaksi nadstandardní, ale přesto po nich s největší pravděpodobností nemocný sáhne. Na paruku přispívá určitou částkou zdravotní pojišťovna, ale za kvalitnější model si bude zákazník muset připlatit i částku několika tisíc korun. Jakýkoli doplňkový preparát bude třeba rovněž v lékárně hradit v plné výši. V případě psychologické či psychoterapeutické podpory také záleží na volbě. Buď lze navštěvovat neziskové organizace, které se tímto tématem zabývají, psychologa, jehož dotyčnému nabídne nemocnice, nebo zbývá třetí možnost, platit ze svého služby vybraného soukromého odborníka. A peníze tečou.

„Zdraví lidé na vážné choroby většinou nemyslí až do té doby, dokud neonemocní sami či někdo z jejich blízkých. Většina lidí si myslí, že jim běžné zdravotní pojištění bude v případě dlouhodobé nemoci stačit. Neuvědomují si, že v tomto pojištění není zahrnutý každodenní život, ale pouze výdaje na léčbu jako takovou,“ říká psychoonkoložka doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.

Podle tiskové mluvčí Pojišťovny České spořitelny Ing. Jany Náchodské by si měli lidé nastavit výši pojistky minimálně na dvojnásobek ročního příjmu. Teprve pak pojištění pokryje obvyklé rodinné výdaje a zvýšené náklady související s léčením.

Při pojištění vážných nemocí lze volit mezi levnější a dražší variantou. Základní verze obsahuje čtyři nejčastější vážné nemoci – infarkt myokardu, rakovinu, náhlou cévní mozkovou příhodu a totální ledvinové selhání, kompletní pojistka kryje ještě dalších 29 diagnóz, jako například transplantaci životně důležitých orgánů, roztroušenou sklerózu, demenci včetně Alzheimerovy choroby, Parkinsonovu nemoc, lymeskou boreliózu, slepotu, těžké popáleniny, Crohnovu chorobu a další.

Byli jste v podobné životní situaci? Jak jste ji řešili?