Soused si dělá nároky na kus mojí zahrady, co dělat? Když se nedohodnete, rozhodne soud!

Sousedských sporů o to, zda je pozemek správně vyměřen a kudy vede jeho hranice, je stále dost. Objevují se většinou, pokud sousední nemovitost koupí nový majitel a nechce uznat letité pořádky. Mnoho takových sousedských kauz propuklo, když došlo k digitalizaci map a upřesnění stavu, který byl brán po desítky let jako daný a neměnný. Jak postupovat, pokud se vám soused ozve s požadavkem na změnu hranice vašich pozemků – většinou tedy ve váš neprospěch?

Ačkoli bydlíte v domě už dvě generace a plot postavil váš děda, neznamená to, že musí jeho poloha vždy odpovídat přesně tomu, kde by ve skutečnosti být měl, v době našich dědů se na nějaký ten metr tolik nehledělo. „V některých případech neodpovídá ani zanesení do katastru nemovitostí. Pokud ale začnete o hranicích pochybovat, neměli byste to začít vyměřovat sami, protože druhá strana nemá povinnost vás brát vážně. Měl by to dělat úředně oprávněný geodet, pak je takové zaměření závazné,“ upozorňuje advokát Lukáš Klícha z advokátní kanceláře KN Legal.

Jak vyřešit klasický sousedský spor aneb Když mi vadí jeho plot

Jak začít, když se objeví požadavky posunout hranici pozemku? Nejlepší je pokusit se vyřešit nastalou situaci smírně a nějak se dohodnout. „Nejjednodušší způsob je učinění tzv. souhlasného prohlášení, ve kterém vlastníci dotčených pozemků vysloví souhlas s umístěním sporné hranice pozemků a současně nechají vypracovat nový geometrický plán, který bude sloužit jako podklad pro provedení zápisu o správném zobrazení hranic v katastru nemovitostí,“ vysvětluje advokátka Petra Karbanová.

Laicky řečeno – domluvíte se, že budete respektovat současný stav a vlastně ho učiníte legálním a platným. Taková situace ale většinou ve chvíli, kdy soused už svůj požadavek na posunutí hranice směrem do vaší zahrady vysloví, nebývá možná.

Jestliže domluva se sousedem možná není, oba si trváte na svém a je jasné, že to sami nevyřešíte, je namístě soudní řízení. „Zákon v této situaci umožňuje podat dvě žaloby, tj. žalobu na určení vlastnictví a žalobu na určení hranice pozemků. Jestliže není jasné, kudy vede hranice pozemku, a ani to objektivně nelze zjistit, je namístě využít žalobu na určení hranice pozemků dle ustanovení § 1028 občanského zákoníku. Pokud je ovšem hranice, i přes rozpory stran, objektivně zjistitelná – třeba právě podle existence historického plotu, mělo by se postupovat klasickou určovací žalobou,“ říká advokát Lukáš Klícha.

Představte si modelový případ. Mezi dvěma pozemky vede plot, který už desítky let vymezuje jejich hranice, a všichni tento stav berou za historicky daný. Najednou přijde jeden ze sousedů s novým zaměřením a důkazem, že onen plot by měl být o dva metry dál, samozřejmě směrem do zahrady souseda. Má se hýbat něčím, co trvá už desítky let? Jak se na to ale dívá zákon?

„Odborně se tomu říká nabytí vlastnických práv na základě institutu vydržení. V takovém případě je nutné podat žalobu na určení vlastnického práva k oněm dvěma metrům pozemku. Jestliže tento stav trvá nepřerušeně deset let, po které se musí držitel domnívat, že předmětný pozemek mu po právu patří, měl by soud autoritativně určit, že v důsledku vydržení se stal poctivý držitel vlastníkem předmětné nemovitosti,“ říká advokátka. Tím vlastně říká, že tu platí něco jako zvykové právo.

Aby soud mohl rozhodnout, měl by si nechat ten, kdo s plotem hýbat nechce, vyhotovit i vlastní geometrický plán, ve kterém bude zanesena právě tato historická hranice pozemků. Tento plán je třeba přiložit k žalobě, nebo ho dodat v průběhu řízení. Pak soud určí, že se žalobce stal vlastníkem právě v tomto plánu vymezené části nemovitosti.

Soud nařídil konec mamahotelu! Kdy můžete děti vystěhovat vy? Pokud dostudovaly, je zákon na vaší straně