Chcete se rozvádět? Majetkové vyrovnání je spravedlivější, než bývalo. A to opravdu výrazně!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozvod je vždy velký zásah do života všech zúčastněných – a je to i zásadní majetkový zlom. Rozdělení toho, co jste získali během manželství, je velmi citlivé a rozvodoví právníci říkají, že mnohdy bývá složitější než třeba domluva o dětech. Právě strach ze ztráty majetku a tím i životních jistot je často důvod, proč spolu manželé žijí, přestože jejich vztah už nefunguje.

K pochopení novinek v majetkovém vypořádání při rozvodu a pro vysvětlení, proč budou nově spravedlivější, pomůže příběh paní Hanky. Její manžel již před svatbou vlastnil pozemek, na kterém pak společně během manželství plánovali stavět dům. Hanka proto do potřebných sítí na pozemku vložila ještě 200 tisíc ze svých peněz po rodičích, které tedy nepatřily do společného jmění manželů. Ze stavby ale sešlo a pozemek ležel ladem. Když se před dvěma lety rozváděli, tak pozemek zůstal bývalému manželovi a Lenka dostala zpátky vložených 200 tisíc jako vypořádání toho, co vložila do sítí. Cena pozemku ale v době rozvodu už byla, i díky zasíťování, mnohem vyšší: na realitním trhu by ho hravě prodali skoro za dva miliony!

„Tato praxe byla v minulosti zcela běžná a změnila se vlastně až před jedenácti lety, kdy se v občanském zákoníku objevilo, že pokud se manželé nedohodnou jinak, má manžel, který vnos učinil, požadovat při vypořádání majetku jeho hodnotu (tedy valorizaci) navýšenou či poníženou o to, o co se hodnota tohoto majetku snížila či zvýšila. Zákonodárce tím dal jednoznačně najevo svůj odklon od do té doby zavedené rozhodovací praxe soudů,“ uvádí JUDr. Jana Škeříková z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.

Byl to krok správným směrem, ale rozhodnutí soudů byla nakonec po léta jiná - vnos zhodnocovaly pouze v případě, že se na tom manželé předem domluvili. „Kdo ale na začátku manželství, kdy jsme plni ideálů, myslí na rozvod a nějaké dohody… Takže až do loňského podzimu pokračovala zavedená praxe, tedy vypořádání jen vnosu, nikoli jeho zhodnocení,“ doplňuje Jana Škeříková.

K vítané změně došlo až loni, kdy Ústavní soud ČR vydal přelomový nález a řekl, že valorizace vnosů má být při vypořádání SJM aplikována automaticky, bez nutnosti předchozí dohody mezi manželi. „Jde o zásadní změnu, která se týká každého druhého až třetího člověka – loni se v České republice rozvedlo 37 % manželství,“ upřesňuje Jana Škeříková.

Rozhodnutí Ústavního soudu je pro všechny ostatní soudy závazné a zcela jistě přispěje ke spravedlivému rozdělení majetku po rozvodu a třeba i k tomu, že se rozvádějící manželé spíš domluví a nebudou muset absolvovat vleklé, finančně nákladné a rozhodně nepříjemné soudní spory.

Konec střídavky, nepřijatelnost fyzických trestů, jednoduché rozvody. To přináší novela občanského zákoníku