Překladatelka Daniela: Poraďte mladým, kde vzít na bydlení a rodinu. Finanční expert možnosti vidí…

Jak české domácnosti vystačí s financemi? Nabízíme reálný pohled do účtů skutečných rodin – samozřejmě tak, aby byla zachována anonymita, ovšem údaje o hospodaření zůstávají nezměněny. Budeme rádi, když nám napíšete i vy, jak se vejdete do rozpočtu, kolik dáte za jídlo nebo bydlení a jestli i něco ušetříte. Můžete nám psát na e-mailovou adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Daniele bylo koncem roku 28 let. Má tři roky po vysoké škole a druhým rokem pracuje jako překladatelka pro firmu, která vyrábí stavební materiál a vyváží ho do zahraničí. „Od dětství jsem slýchala, že se mám hodně učit, abych vystudovala a měla dobrou práci a mohla si říct o dobré peníze. Poslouchala jsem, studovala, ale ani z poměrně vysoké výplaty nenašetřím! Co je tedy špatně?“ ptá se Daniela, která se kvůli lepší práci odstěhovala z Pardubic do hlavního města.

V Praze získala o skoro deset tisíc vyšší plat a také život, jaký se jí líbí: koncerty, divadlo a zábavu s kamarády. Druhým rokem pracuje u firmy, které pomáhá s mezinárodní komunikací, tedy především se smlouvami a účastí na veletrzích a výstavách. Nastoupila jako asistentka obchodního oddělení, ale pak se stala hlavně překladatelkou, takže občas vyjede na služební cestu do zahraničí.

>>>Zdravotnice Tamara: Z manželky vdovou s hypotékou, třemi dětmi a strachem z návratu rakoviny

Daniela měla štěstí a našla relativně levný podnájem. „Přemýšlela jsem o spolubydlení, ale nechce se mi s někým střídat o koupelnu a záchod, tak jsem využila nabídku kolegyně, jejíž rodina má volný malý byt v docela příjemné části Prahy 8, který jednou bude pro jejího syna, ale ještě alespoň deset let potřebují spolehlivého nájemníka. Dohodli jsme se na 15 tisících včetně energií, což je na dnešní dobu a Prahu hodně dobré. I tak je to ale zásadní položka mého rozpočtu, protože vydělávám kolem 35 000 Kč.

Z výplaty jí po zaplacení nájmu tedy zbývá 20 tisíc, což není málo, ale rozkutálejí se snadno. „Nechci jen sedět doma nebo mít další práci, chci si užívat, dokud jsem mladá, takže to i něco stojí. Chodím dvakrát týdně cvičit, což vyjde kolem 1 200 Kč, asi 6 tisíc dám za jídlo, občas zajdeme s kolegyněmi do restaurace na oběd. Další asi 3 tisíce padnou za návštěvy koncertů a kina, za bowling, únikovky nebo posezení s kamarády,“ vypočítává.

Tři tisíce si ukládá stranou na speciální účet, který je na nenadálé výdaje: třeba když musela u zubaře zaplatit za pár měsíců skoro 15 tisíc. Na tomto účtu má asi 30 tisíc.

Za mobil, televizi a placené aplikace nebo podcasty dá měsíčně 1 500 Kč. Nemá auto, tak občas jede taxíkem nebo si půjčí sdílený vůz, ale není to pravidelně a nikdy to nepřesáhlo tisícovku za měsíc. Také chodí dvakrát měsíčně na masáže, které potřebuje kvůli bolavým zádům – ty vyjdou na 1 600 Kč. Na životní pojištění posílá 1 200 Kč.

Za oblečení utrácí spíš nárazově a ráda využívá second-handy, bazary a swapy – i s kosmetikou a drogerií utratí asi 1 500 Kč. Jednou za pět až šest týdnů chodí ke kadeřníkovi, ale pokud to jde, plánuje to na dobu návštěvy Pardubic, kde oproti Praze ušetří na jedné návštěvě minimálně 500 Kč. Cesty za rodiči do Pardubic a sestrou do Brna vyjdou měsíčně do 2 000 Kč za vlak nebo autobus a malou pozornost pro blízké.

Pokud něco ušetří, dostane prémie nebo vyplacené cestovní náklady, dává to na spořicí účet, kde má aktuálně kolem 80 000 Kč. Dvacet tisíc z toho dostala od rodičů, kteří měli stavební spoření a po jeho skončení zrekonstruovali koupelnu a zbytek rozdělili mezi dcery. Jsou to peníze třeba na dovolenou, ale primárně chce šetřit na budoucí bydlení.

„Ale to je utopie, protože sehnat byt pod šest milionů, to by byl zázrak, a hypotéka je obrovský závazek na celý život, který nehledí na to, jestli jste na neschopence, na mateřské nebo se děje něco jiného, co krátí vaše příjmy. Asi bude lepší se smířit s tím, že budu celý život v nájmu. I kdyby měl partner, kterého aktuálně nemám, stejnou výplatu jako já, tak na bydlení neuspoříme. Nebo by vaši experti měli radu, jak si život a mládí trochu užít a přitom našetřit na horší časy, třeba na dobu během mateřské, na bydlení a podobně? Často se o tom s kamarády bavíme a až na pár výjimek, tedy šťastlivce, které zabezpečili rodiče, jsme na tom poměrně stejně. Pokud uvažujeme zodpovědně finančně, pak z toho vychází spíš život v podnájmu a bez svatby a dětí. Nebo to vidím moc černě a experti mi poradí?“ ptá se Daniela.

Podle Davida Herciga, finančního experta a ředitele investičního fondu Indexit, je Danielin příběh fascinující ukázkou současného finančního paradoxu mladé generace. Z pohledu nejen Daniely, ale i jejích vrstevníků je naprosto v pořádku chtít si užívat života.

Rezerva ve výši 110 tisíc korun je vzhledem k Danieliným měsíčním výdajům dostačující a aktuálně není třeba ji dále navyšovat. „V době, kdy většina mladé generace balancuje na hraně finančního přežití, je to u Daniely známka zdravého finančního uvažování. Teď je čas posunout se od spoření k budování skutečného bohatství,“ říká David Hercig s tím, že je třeba pochválit představu o dlouhodobých cílech, což je první krok k finanční svobodě, který mnoho jejích vrstevníků ještě neudělalo. Jaká jsou další doporučení: