Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jistě vám neunikl náš seriál o hospodaření českých rodin, o tom, jak se jim daří vyjít s výplatou a jaké nesnáze musí překonávat - O penězích se (ne)mluví. Několikrát mezi nimi byly i ženy, které se musí o děti postarat samy. Svěřily se, jak náročné je vyjít z jednoho platu a většinou ne moc vysokých alimentů, když je potřeba utáhnout bydlení, domácnost i všechny potřeby dětí. Ne vždy mají jasno, jak řešit otázky kolem výživného i pozice samoživitelky. Proto jsme předali nejčastěji se opakující dotazy týmu právní advokátní kanceláře Valíček & Valíčková v Brně a požádali o odpovědi. Co s neplatičem výživného a jak se zachovat v situaci, kdy potřebujete mimořádnou platbu?
Co s neplatičem výživného?
Jestliže nastane situace, kdy povinný rodič dlouhodobě neplatí určené výživné nebo ignoruje další potřeby dítěte, může skončit i před soudem.
Pokud druhý rodič neplatí výživné dlouhodobě, co dělat?
Odpovídá advokátka Kateřina Kolářová Justová: Kdo neplní svoji povinnost vyživovat nebo zaopatřovat dítě po dobu delší než 4 měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy. V takovém případě se může druhý rodič obrátit na Policii ČR nebo státní zastupitelství s oznámením o možném spáchání trestního činu a přihlásit se se svým nárokem do trestního řízení.
Samotná možnost soudu může způsobit, že si povinný rodič pospíší s tím, aby své pohledávky zaplatil – i proto, že jeho trestní odpovědnost zanikne, pokud vše splatí před tím, než soud vyhlásí rozsudek. To ale platí jen případě, že by neplacení nemělo trvale nepříznivé následky, tedy pokud se už neocitla vyživovaná osoba v nouzi.
Trest za neplacení výživného je od jednoho do tří let odnětí svobody, tři roky může neplatič vyfasovat, když je dítě prokazatelně v nouzi a žije v nedostatku základních životních potřeb.
Co když je třeba uhradit něco navíc, například kroužky? Lze se toho domáhat?
Odpovídá advokátka Kateřina Kolářová Justová: Pokud se rodiče na úhradě mimořádných výdajů nedohodnou, může rozhodnout o povinnosti poskytnout vedle výživného další finanční částku soud. Částka může být uhrazena jak jednorázově, tak i ve splátkách. Jako příklad neočekávaných výdajů se nejčastěji uvádí např. nutnost úhrady nákladné operace dítěte.
Co se týče táborů a kroužků, k těmto platbám by měl soud přihlédnout již při stanovování výživného. Proto doporučujeme tyto výdaje v řízení o výživném uvést, aby s nimi bylo při stanovení výživného počítáno. Soud vychází z poměrů, které jsou dány v době, kdy rozhoduje, lze však předpokládat, že výdaje budou každoročně obdobné. V případě navýšení výdajů v budoucnosti se pak lze znovu obrátit na druhého rodiče (příp. na soud) a žádat o zvýšení výživného. Soud by měl rozhodnout o mimořádné platbě pouze v souvislosti s výdaji, jejichž vznik nebylo možné při rozhodování o výživném předvídat.
Co když se samoživitel dostane do finančních potíží kvůli ztrátě práce nebo dlouhodobé nemoci, může se obrátit o pomoc na druhého rodiče?
Odpovídají právničky Monika Kokešová a Štěpánka Frimlová: V případě finančních potíží mohou samoživitelky zažádat o různé státní příspěvky a dávky jako porodné, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo i mimořádnou okamžitou pomoc u Úřadu práce ČR. Lze doporučit také řadu neziskových organizací, spolků, nadačních fondů a jiných uskupení, jejichž náplní je pomoc samoživitelkám (např. Vesna v Brně, Šatník v Praze). Poskytují jim například oblečení pro děti, drogerii, potřeby do domácnosti apod.
Svobodná matka má ode dne narození dítěte do jeho dvou let právo na výživné pro neprovdanou matku od otce dítěte a také nárok na úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (jako např. léky, vitaminy, těhotenské oblečení apod.). Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i zpětně, ovšem nejdéle dva roky ode dne porodu. Matka tedy musí uplatnit svůj nárok do dvou let od porodu.
Existuje i vyživovací povinnost na bývalého manžela či manželku, a to v případě, že se bývalá manželka (méně často manžel) není schopna sama živit a tato neschopnost má souvislost s manželstvím. Lze se domluvit i na tzv. odbytném, jednorázové platbě, po jejímž uhrazení nárok na výživné zaniká.
Právní poradna pro samoživitelky
Miniseriál o problémech, které trápí rodiče po rozvodu. Na nejčastěji se opakující dotazy samoživitelek a samoživitelů odpovídají právníci advokátní kanceláře Valíček & Valíčková v Brně.
3. díl: Co s neplatiči alimentů?