Potraviny opět zdraží, mohou za to dubnové mrazy. Kde porostou ceny nejvíc? Zdaleka ne jen u ovoce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

To, že může v dubnu a květnu mrznout, je jasné a zemědělci i zahrádkáři s tím počítají. Na teplotu citlivější druhy proto vysazují až po polovině května, tedy po ledových mužích. Ovšem letošek byl v mnohém výjimečný – jaro přišlo najednou a velmi razantně a co víc, s rekordními až letními teplotami. Příroda na to zareagovala a všechno začalo růst, pučet a kvést daleko dřív, než bývá zvykem – a když pak najednou dorazily mezi 17. a 23. dubnem mrazy, napáchaly o to větší škodu. Které plodiny byly poškozeny nejvíc a které nejvíc podraží?

Na cenách některých plodin se ale bohužel nepodepíše jen mráz. „Letos se na objemu a kvalitě úrody, a také na cenách, zdaleka neprojeví jen mráz, ale také sucho a nedostatek vody. Zejména v produkci z jižní Evropy, která by mohla nahradit propad úrody ovoce a dalších plodin u nás. Nejvíc postiženi jsou ovocnáři, zelináři jsou na tom o něco lépe,“ říká agrární analytik Petr Havel.

Dovoz většinou kompenzuje propady české produkce a zabrání zdražování, ale počasí nepřálo letos ani v dalších zemích. „Osobně si myslím, že nějaké razantní zdražení nehrozí, ale mírné, v řádu procent ano, protože úroda bude nižší všude. V cenách se odrazí i nižší kurz koruny a podobně,“ vysvětluje Petr Havel.

Proč jdou ceny potravin nahoru? Šéfka potravinářů vysvětluje

Ořešáky jsou stromy, které jsou na nízké teploty docela citlivé, proto obrážejí později, až po zmrzlých. Bohužel je ale letošní jaro popohnalo a dubnové mrazy je zastihly už ve fázi, kdy měly listy a mnohdy dokonce i květy. Poté, co prošly mrazy, byl na tyto stromy velmi smutný pohled – listy zčernaly a mnohdy už opadaly, stejně jako květy.

I když se nemusíte většinou bát, že byste přišli o celý strom, některé větvičky uschnout mohou. Mnoho větví rozhodně obrazí, ale s tím, že by ještě nasadily květy a plodily, nepočítejte. Ořechů bude tedy letos dramaticky méně a musíte počítat s tím, že podraží. Předběžné odhady mluví až o 20 % navíc, což se může následně podepsat i na ceně vánočního cukroví.

Mráz spálil i natě raných brambor – tyto natě pak zčernají a zajdou, ale úrodu by to ohrozit nemělo. Sadba by měla zvládnout urodit nové výhony a plodit, i když asi později. Ve výhodě jsou letos tedy ti, kteří s výsadbou brambor otáleli a do země je dali až po těchto mrazech. Odhady, zda a jak se to podepíše na ceně, zatím nejsou, ale dá se předpokládat, že minimálně tuzemskou produkci koupíte dráž a déle si na ni počkáte.

Mráz nadělal velké škody i v záhoncích a na plantážích jahod. Někteří tradiční pěstitelé museli zaorat celá pole jahodníků a vysázet nové rostliny, takže sklizeň očekávají později a neumí odhadnout, jak bohatá bude. Na mnoha místech už začal i samosběr jahod, při kterém můžete ušetřit a nakoupit levněji třeba na marmelády nebo zavaření. Není výjimkou, že na pultech najdete jahody až za 250 Kč za kilo. Jestliže vyrazíte na samosběr, můžete je pořídit zcela výjimečně od 60 Kč, ale běžněji 85–100 Kč za kilo.

Přehled míst, kde probíhá samosběr jahod

Jestliže se sbírat nechystáte a chcete je koupit, levnější mohou být od pěstitelů, anebo v obchodní síti později, kdy jich začne být víc – pak mohou stát ve slevě i pod 100 Kč za kilogram. Podražit mohou i výrobky z jahod, tedy marmelády a podobně.

Pokud milujete vína z jižní Moravy, pálenku z meruněk a broskví nebo slivovici, připravte se, že tohoto pití bude méně, a tedy nejspíš zdraží. Právě tato oblast totiž schytala mrazivé počasí celkem hodně a poničené jsou sady, vinice, stejně jako čtvrtina sadů meruněk a broskví. Úroda švestek by měla být podle odhadů jen asi poloviční.

Navíc vzhledem k dlouhodobému vývoji a nerentabilitě provozu mnoho palíren končí a výsledkem bude zdražování. Brambory, ořechy, ovoce a víno nejsou ale jediné komodity, které zasáhl mráz. Pomrzlo i hodně třešní, hrušní a zdražování se pravděpodobně dotkne i výnosů cukrové řepy nebo máku.