Největší chyby, které ženy dělají s majetkem ve vztazích. Na co si dát pozor, radí zkušená advokátka

Když si dva lidé plánují společný život, málokdo má chuť otevírat témata jako dluhy, předmanželská smlouva nebo vlastnická práva. Přesto je to přesně to, co podle advokátky Barbory Vilímkové může později zachránit nemalé peníze – a především nervy. „O financích by se mělo mluvit otevřeně. Co kdo vlastní, kolik vydělává, jestli má závazky. A jestli chceme mít společné jmění manželů, nebo si ponechat majetek odděleně,“ říká právnička, která se specializuje na soudní spory.

Předmanželská smlouva, správně řečeno smlouva o manželském majetkovém režimu, se uzavírá u notáře ještě před svatbou. Upravuje, jak budou manželé spravovat majetek: jestli společně, odděleně, nebo částečně. Nejčastěji ji uzavírají lidé, kteří už do vztahu vstupují s majetkem, firmou anebo třeba většími úsporami.

Jedna z nejčastějších situací, která nastává při rozpadu vztahu, se týká nemovitostí. „Typický scénář je, že jeden z partnerů přinese do vztahu byt, který měl už předtím, a druhý investuje peníze do jeho rekonstrukce. Nebo společně koupí dům na hypotéku, ale splátky hradí jen jeden, zatímco druhý financuje každodenní provoz domácnosti a péči o děti,“ popisuje Barbora Vilímková, která ve své praxi často řeší otázky spojené s majetkem v partnerství a manželství.

V takových případech je důležité mít přehled o tom, kdo co hradil. „Ideální je, aby hypotéku skutečně platili oba a peníze šly prokazatelně z jejich účtů. Pokud to tak není, vzniká prostor pro spory. Třeba o to, kdo má na nemovitost větší nárok nebo jestli má druhý partner na něco nárok zpětně,“ upozorňuje expertka.

Další praktický tip? Schovávejte si účtenky a smlouvy, zejména když investujete do majetku, který není oficiálně napsaný na vás.

Během manželství patří do společného jmění téměř vše, co si manželé pořídí – a to včetně dluhů. Výjimkou jsou dary, dědictví, věci osobní potřeby nebo náhrady za újmu. Naopak příjmy ze zaměstnání, podnikání, ale i závazky, například hypotéky nebo spotřebitelské úvěry, jsou společné: pokud se nejedná o dluhy, o nichž druhý partner nevěděl a které výrazně převyšují běžné výdaje domácnosti.

Specifické je výživné na děti z předchozích vztahů. Jestliže se platí ze společného účtu, může druhý manžel při rozvodu uvažovat, že má nárok na vrácení části těchto prostředků. „Záleží ale na tom, jestli o této povinnosti věděl a zda se výživné pohybovalo v obvyklých částkách. Většinou s požadavkem na náhradu neuspěje,“ dodává advokátka.

Rozvodem sice manželství právně skončí, ale společné jmění se může vypořádávat ještě roky poté. „Manželé se mohou dohodnout a sepsat smlouvu, nebo se obrátit na soud. A pokud se k ničemu nedostanou, po třech letech nastupuje takzvaná fikce – každý si nechá to, co užívá, a nemovitosti zůstávají v podílovém spoluvlastnictví,“ vysvětluje Barbora Vilímková.

Největší problém? Emoce. Podle ní je to napjatá atmosféra, která často brání rozumné dohodě. Přitom právě domluva představuje cestu, jak se vyhnout vleklým soudním sporům a zbytečným výdajům.

Když spolu lidé žijí, ale nejsou sezdaní, většinou netuší, jak velká je to právní komplikace v případě smrti partnera. „Pokud nemáte závěť, partner nemá nárok dědit. Vše získají děti, případně rodiče zemřelého,“ varuje advokátka. Ochránit partnera lze například tím, že mu už za života darujete nemovitost, nebo mu dáte doživotní právo užívání bydlení. „Jinak se může stát, že o bydlení jednoduše přijde,“ upozorňuje.

Barbora Vilímková je samostatná advokátka s rozsáhlou praxí v soudních sporech, zejména v oblasti majetkových vztahů. Věnuje se nejen rozvodům a vypořádání společného jmění manželů, ale také obchodnímu a trestnímu právu. Klienty zastupuje jak před soudem, tak při mimosoudních jednáních a vyjednávání dohod. Věří, že dobrá právní prevence dokáže předejít zbytečným konfliktům i finančním ztrátám.

>>>Vdova Světlana: Nevzali jsme se, vdovský důchod nemám