Sbohem a šáteček. Zjistěte, na co máte nárok, když končíte v práci

Lucie Štáfová je kariérní poradkyně, headhunterka a zakladatelka platformy Tips4Work. S odchody ze zaměstnání má hodně zkušeností. Jak podle ní zaměstnanecké poměry končí nejčastěji? Podle expertky takzvanou dohodou, protože to oběma stranám poskytuje prostor na jednání o výpovědní době i odstupném. „Rozhodně nepodepisujte nic pod tlakem. Nechte si pár dní na rozmyšlenou a nepodepisujte nic jen proto, že vám zaměstnavatel říká, že jinak nabídka nebude už platit,“ říká Štáfová s tím, že klíčovou roli hraje to, jak je dohoda napsaná.

Na odstupné ve výši jednoho, dvou nebo tří průměrných výdělků máte totiž nárok, když vás zaměstnavatel propouští pro důvody, které nejsou vaše chyba. „Zaměstnavatelé ale zkouší dát zaměstnanci podepsat jiný důvod dohody, na který se tato pravidla nevztahují. Když ale člověk ukáže, že tématu rozumí a není možné ho opít rohlíkem, většinou pro sebe vybojuje důstojné podmínky odchodu. Zaměstnavatelé to tedy často jen zkouší,“ dodává odbornice.

A co když chce z práce odejít zaměstnanec? „Tam už je to podstatně jednodušší, pořád ale lidé často nevědí, co je potřeba dodržet a na co mají nárok. Líbilo by se mi, kdyby se to učilo ve škole místo Jagellonců,“ glosuje. Třeba, že když odcházíte vy, musíte si dát pozor na výpovědní lhůtu, dočerpání dovolené a také třeba konkurenční doložku, která by vám zapovídala pracovat ve stejném oboru. Na odstupné samozřejmě v tomhle případě nárok nemáte.

Lucie Štáfová. Kariérní poradkyně a headhunterka a zakladatelka platformy Tips4Work, kterou na různých sítích sledují desítky tisíc lidí.