Od ledna si můžete nastavit vlastní pracovní dobu. Jak to udělat a pro koho to platí?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Trend říká, že pracovněprávní vztahy by měly být flexibilnější. To dokládá například i novinka: možnost, aby si zaměstnanec nastavil pracovní dobu podle svých potřeb. Znamená to, že je možné se dohodnout se zaměstnavatelem například na tom, že dva dny v týdnu budete pracovat kratší dobu a další dny si to napracujete. Co přesně si můžete nastavit a jak přitom postupovat?

Práce v režimu home office, která je stále oblíbenější, umožňuje pracovat z domova a naplánovat si činnosti tak, abyste kromě povinností k zaměstnavateli stíhali třeba i ty rodinné. V případě zaměstnanců, kteří docházejí na pracoviště, to zatím možné nebylo a pracovní dobu „od–do“ většinou určoval striktně zaměstnavatel. Od ledna však existuje možnost dohodnout se a stanovit pracovní dobu podle přání zaměstnance, a to na základě písemné dohody. Samozřejmě v případě, že to daná profese umožňuje a neohrozí to výrobu nebo provoz firmy. Platí, že pokud s tím zaměstnavatel nebude souhlasit, tak se nic nemění.

„Benevolentní zaměstnavatel rovná se v drtivé většině případů spokojený a loajální zaměstnanec,“ uvádí Jan Vašík, výkonný ředitel kreativní agentury Fairy Tailors. Změnu vidí pozitivně, i když je pravda, že pro některé pracovní pozice bude tato úprava prakticky bezpředmětná, protože flexibilní podmínky nejsou z podstaty fungování oboru, oblasti či odvětví možné. „Typicky se jedná o pracovníky směnných provozů. Své uplatnění si tedy najde spíše ve službách anebo IT sektoru, kde je možné určitou míru volnosti nalézt již nyní,“ říká Jan Vašík.

Máte zájem si svou pracovní dobu nastavit jinak? Pak se musíte dohodnout se zaměstnavatelem a uzavřít písemnou dohodu. A to buď v rámci již sjednané pracovní smlouvy či DPČ/DPP, anebo samostatnou separátní dohodou. Obecně je třeba, aby si smluvní strany v rámci dohody sjednaly konkrétní podmínky pro rozvrhování pracovní doby zaměstnancem.

„I nadále platí, že se i po úpravě pracovní doby budou na zaměstnance vztahovat všechna ochranná opatření dle zákoníku práce. Zaměstnanci musí mít zajištěnu přestávku v práci na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávku, jakož i zabezpečeny doby denního odpočinku i odpočinku v rámci týdne,“ upozorňuje seniorní advokátka Jitka Soldado z advokátní kanceláře Dentons.

„Za předpokladu splnění zákonných a sjednaných podmínek bude možné, aby pak zaměstnanec v rámci jednoho pracovního týdne odpracoval například pouze 20 pracovních hodin a v dalším týdnu 60 pracovních hodin, což zaměstnancům mimo jiné umožní lépe sladit své potřeby osobního a pracovního života,“ vysvětluje Jitka Soldado.

Trochu nejistí si můžete být v případě, že třeba musíte k lékaři nebo pojedete na služební cestu a nevíte, co z toho bude započítáváno do pracovní doby. Je to tak, že se to bude posuzovat podle předem zvolené pracovní doby: pokud jste se dohodli, že budete v ten den pracovat od devíti ráno do půl šesté odpoledne a na služební cestu vyrazíte v sedm a vrátíte se z ní ve tři, bude do pracovní doby započtena jen od devíti do tří a tyto hodiny budou brány jako odpracované.

V případě návštěvy lékaře a jiných překážek v práci platí, že byste si je měli plánovat mimo pracovní dobu. Výjimkou jsou závažné důvody jako svatba, pohřeb, stěhování nebo návštěvy lékaře související s výkonem práce (například pracovnělékařské prohlídky).

Může se stát, že se na úpravě pracovní doby domluvíte, ale z nějakého důvodu se to neosvědčí – ať z vaší strany, nebo ze strany zaměstnavatele. „Pak můžete dohodu rozvázat opět písemně k určitému datu, anebo ji vypovědět, a to i bez uvedení důvodu. Pokud se nedomluvíte na tom, k jakému datu přestává dohoda o úpravě pracovní doby platit, tak zanikne po uplynutí patnácti dnů po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. V obou případech pak bude po zániku závazku z dohody platit to, co doposud, tedy že pracovní dobu bude rozvrhovat zaměstnavatel,“ říká advokátka Jitka Soldado.

Musíte pracovat i ve státní svátek? Máte nárok na volno nebo příplatek!