Článek
Erika (29) se cítí být zástupkyní „mileniálů“, tedy generace, kterou postihla bytová krize a zároveň je zasažená krizí covidovou, válečnou a finanční. S penězi tedy musí nakládat velmi opatrně.
Ona osobně to má ještě o to těžší, že trpí neurologickým onemocněním, které omezuje její možnosti při výběru práce, ale i partnera.
Podcast O penězích se (ne)mluví
Seriál pro ženy o financích. Moderátorka Míša Raková se svými hosty probírá rozmanitá finanční témata – od rodinného rozpočtu přes majetek v manželství až po investice. Podcast vychází každé úterý na Proženy.cz a můžete si ho poslechnout také na Podcasty.cz či v aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts.
Zdravotní omezení
Erika je knihovnice ve vědecké instituci a potýká se zdravotním handicapem neurologického rázu. Ačkoli ji nemoc omezuje, nemá nárok na invalidní důchod, takže pracuje na plný úvazek za 22 tisíc čistého měsíčně a jednou za tři měsíce dostává 1 500 Kč jako odměnu.
Aby se osamostatnila, odešla do sdíleného pronájmu. Kdykoli může přijít zvýšení nájmu, ale také to znamená, že bydlí s šesti lidmi, s nimiž má společnou kuchyň, koupelnu, záchod… Takže pohodlné to není a ani si nemůže přivést návštěvu. „Což je k mé nemoci další důvod, proč skončil každý vztah, který jsem zatím měla,“ konstatuje.
Erika si z výplaty dá stranou na „velké věci“ a fyzioterapii, dokoupí léky a doplňky. Potraviny a drogerii nakupuje až podle toho, co zbyde. „Někdy na konci měsíce jím několik dní jen pečené brambory s máslem, někdy i zajdu na oběd do kantýny v práci. Záleží třeba, kolik zásob mám v mrazáku z minula,“ popisuje.
Chci lepší práci, proto studuji
Erika dobře ví, že na současném místě a s tabulkovým platem se nemá šanci posunout profesně ani finančně, ale oceňuje, že jí vycházejí vstříc s ohledem na její zdravotní stav. Do budoucna by to ale chtěla změnit, proto studuje. Daří se jí, takže dostala i stipendium. „To jsem do rozpočtu neuvedla, protože ho dostávám na speciální účet a platím z něj výhradně to, co souvisí se školou – knížky, jízdenky. Když něco málo zbude, odložím si to na spořicí účet a šetřím na dobu, až si budu brát kolem státnic volno v práci. Do běžného rozpočtu tyhle peníze vůbec nemíchám,“ vysvětluje.
Ještě v době, kdy bydlela u rodičů a neplatila nájem, naspořila si částku ve výši tří platů, aby měla rezervu. Teď k tomu moc nepřidává, občas to, co se jí vrátí jako přeplatek za energie a podobně.
Snaží se šetřit, hlavně na jídle, ale omezila i kulturu a výlety. I když cestuje moc ráda, a když jí náhodou něco málo zbyde, snaží se odjet třeba do okolních států, i když v co nejlevnějším režimu.
Mrzí jí ale, že peníze promlouvají i do jejího zdraví. Potřebovala by chodit na fyzioterapie, ale může si to dovolit jednou za měsíc a nemůže ani dostatečně sportovat, ani relaxovat tak, jak by chtěla a potřebovala. Už je unavená z neustálého kolečka počítání a vybírání toho, co je nutné zaplatit a co lze odložit.
DOTAZNÍK
RODINNÉ FINANCE: KNIHOVNICE ERIKA
Věk, stav, povolání: svobodná, bezdětná, knihovnice, 29 let
Příjem: 22 000 Kč (čtvrtletně s odměnami 23 500 Kč)
Výdaje na bydlení: 9 500 Kč
Jídlo a drogerie: cca 8 000 Kč – vždy podle toho, co zbyde po zaplacení všech nutných výdajů, takže tohle je spíš maximální částka.
Výdaje na zdraví: cca 3 000 Kč (fyzioterapie, doplňky stravy, léky nehrazené pojišťovnou)
Výdaje za další větší položky: Většinou nic. Oblečení mám ještě nakoupené z doby, kdy jsem neměla výdaje s nájmem. Měsíčně odkládám 1 500 Kč plus to, co mi zbyde na konci měsíce.
Kolik mám na horší časy: Mám naspořeno asi na tři měsíce bez příjmu, ale to ještě z doby, kdy jsem bydlela u rodičů, teď moc neušetřím.
Kolik investuji do dovolené a zážitků: Mohu si to dovolit občas a jen to nejlevnější, co seženu.
Obavy ze zdražování: Samozřejmě mám. Už teď vnímám, že jsem za hranou svých možností.
Finanční zlozvyk: Když mi na konci měsíce zbydou peníze, většinou pár stovek, třeba si zajdu na oběd nebo si koupím nějaké barvičky na malování. Jedu na výlet a vyrazím na hrad nebo zámek, ty miluji!
Strach spojený s financemi: Bojím se, že přijdu o práci nebo bydlení. Hledám lépe placenou práci, ale je to těžké kvůli zdravotním omezením.
Finanční cíle: Ráda bych se přes vysokou školu dostala se k nějaké lépe placené práci. Nejvyšší cíl je dovolit si samostatné bydlení.
Celkové hodnocení situace: Stále mám bydlení a relativně co jíst, tak asi dobré. Ale nejvíc mě štve neustálé omezování se s jídlem, nutnost všechno dělat sama… Je to stresující a přispívá k celkově nepříznivému zdravotnímu stavu.
Odborník Eriku chválí!
Ač se Erika nachází v nezáviděníhodné situaci, odborník chválí její zodpovědný přístup. „Je finančně velmi zodpovědná, což je obdivuhodné zejména vzhledem k jejím náročným životním okolnostem. I tak si dokázala vytvořit rezervu ve výši tří platů,“ oceňuje David Hercig, ředitel investičního fondu Indexit. „Ačkoliv její současné příjmy nejsou dostatečné pro pořízení si samostatného bydlení, věřím, že studium vysoké školy zvýší budoucí možnosti na trhu práce, výplatu a přiblíží ji ke splnění snu,“ dodává Hercig.
Jak by si Erika mohla pomoci k vyšším příjmům? Měla by zvážit možnosti hledání brigády a práce na dálku, klidně i nárazově. „To by mohlo vylepšit napjatý rozpočet,“ vysvětluje Hercig.
S kým jsme si povídali o penězích?
Mluvíme se skutečnými ženami o jejich skutečných příjmech, výdajích a finančních problémech.
- Prodejkyně letenek Jana: Trápí ji nedostatek úspor. Jak na finanční polštář?
- Asistentka Ivana: Chce jít dřív do důchodu. Má na to prostředky?
- Kantýnská Stanislava: Je sama s malou dcerou. Jak vyjít, když muž neplatí?
- Žena v domácnosti Jindra: Jak na vyrovnaný rozpočet s jedním platem?
Pokud by se Erice podařilo zvýšit si příjmy, doporučuje Hercig postupné navýšení rezervního fondu z tří měsíčních platů na platů šest. „To poskytne finanční bezpečí, i kdyby došlo k výpadku příjmů,“ říká a dodává: „Až to finanční situace dovolí, rozhodně bych se vydal cestou mikroinvestic. I se stokorunovými částkami lze investovat třeba do akciových podílových fondů.“
Pomoci mohou i sociální služby
„Pro hledání vhodného bydlení by Erika mohla využít pomoc vládních a neziskových organizací. A nejen pro bydlení. Obecně je důležité, aby se obrátila na organizace poskytující pomoc osobám se zdravotním postižením, což by jí mohlo poskytnout finanční pomoc a další podporu,“ dodává Hercig. Pomoci by mohl i lékař, se kterým by šlo probrat možnosti léčby a rehabilitace, které pojišťovna platí. „Rozhodně by neměla litovat toho, když utratí peníze za něco, co jí udělá radost a pomůže bojovat se stresem. Erika má před sebou několik výzev, ale její odhodlání a zodpovědný přístup k financím jí dávají solidní základ pro budoucí zlepšení.“
