Prodavačka Marta (36): Máme pět dětí a chceme jim dopřát i z mála. Není to ideální, ale nestěžujeme si!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak české domácnosti vystačí s financemi? Každý týden vám nabízíme pohled do účtů jednotlivých rodin. A i když jména z důvodu anonymity měníme, údaje o hospodaření zůstávají nezměněny. Budeme rádi, když nám napíšete i vy, jak se vejdete do rozpočtu, kolik dáte za jídlo nebo bydlení a jestli i něco ušetříte. Můžete nám psát na e-mailovou adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Prodavačka Marta (36) žije s přítelem a pěti dcerami v malém městečku na Pelhřimovsku. Partnerovi je 37 a pracuje jako lakýrník. Nejstarší dceři bude za chvíli 10, mladším je 8, 7, 6 a tři a půl roku. „Dvě děti jsou moje z předchozího manželství a tři si do vztahu přivedl přítel, od kterého jejich matka odešla ve chvíli, kdy byly dvě dcery ještě malé a ona byla těhotná s tou třetí. Před rokem přítelovi zavolala, ať si přijde i pro tu třetí, takže jsme se rozrostli,“ objasňuje situaci Marta.

Bylo to docela těžké, protože museli řešit, jak nejmenší dceru zabezpečit, aby mohli nadále chodit do práce: rodičovský příspěvek měla matka vyčerpaný a být bez jednoho příjmu nepřicházelo v úvahu. „Nezbylo nám tedy než ji přihlásit do dětské skupiny, přestože jsme za to museli dost platit. Nyní již chodí do státní mateřské školy, takže výdaje v tomto ohledu dost razantně poklesly,“ vzpomíná Marta.

Každý měsíc partneři dohromady vydělají 40 000 Kč. „Uvádím tuto částku jako čistý příjem, i když přítel vydělá o něco víc, ale splácí oddlužení. K tomu přichází od bývalých partnerů výživné – na moje dvě dcery to jsou 4 tisíce, přítel od jejich matky dostává na všechny tři 1 700 Kč. Když se to sečte, máme necelých 46 tisíc na zajištění všech potřeb,“ popisuje Marta.

Rodina má výhodu, že bydlí ve vlastním družstevním bytě, kde se platí dohromady 9 500 Kč i se zálohami na energie. Nevýhodou ale je, že v sedmi lidech musejí vystačit s plochou čtyřicet metrů čtverečních. Papírově jde o byt 2+0, který je upravený pomocí příčky na 3+kk. Bohužel s původním umakartovým jádrem, na rekonstrukci nejsou finance.

Další výdaje jsou spojené s provozem aut: vzhledem k množství dětí a práci na směny musí mít rodina dvě, navíc taková, která uvezou víc osob, takže i jejich pořízení bylo finančně náročnější.

Další větší výdaje jsou za drogerii (zatím i s plenkami pro nejmenší dceru) – 3 tisíce, školné a stravné pro děti kolem 2 500 Kč a za boty a oblečení dětí kolem 4 tisíc. Oděvy po sobě dědí, ale vzhledem ke špatné chůzi musí mít každá dcerka svoje boty. Když děti onemocní, výdaje za léky jsou za chvíli i dva tisíce.

Po zaplacení všech výdajů, což je kolem 33 tisíc, zbyde na všechno ostatní asi 13 tisíc, což je pro sedm lidí málo, a každý nečekaný výdaj hospodaření rozhodí. „Aktuálně nás čeká nákup brýlí po dvě dcery, naštěstí se o výdaje budeme dělit napůl s jejich otcem, tak to zvládneme,“ říká Marta.

„Všechny naše úspory padly na opravu auta, takže jsme na nule. Snažíme se si něco našetřit, ale není to snadné, i když neutrácíme za žádné nesmysly, nakupujeme v akcích, sami si vaříme, na výlety se jezdí většinou jenom do přírody, kde se neplatí vstupné,“ vypočítává Marta a zdůrazňuje, že i přes všechno řečené se snaží, aby měly dcery hezké dětství, takže s partnerem odpírají spíš sobě než jim.

Postarat se o početnou rodinu není jednoduché, obzvláště s omezeným rozpočtem. Podle finančního experta Davida Herciga, ředitele investičního fondu Indexit, je pro Martu a jejího partnera zásadní stanovit si nezbytné výdaje a postupně si vytvořit nějakou finanční rezervu. „I malá úspora ve výši 500 Kč měsíčně může postupně vést k jejímu získání. Cílem by měl být bezpečnostní polštář ve výši tří až šesti měsíčních výdajů. Takovou rezervu by měl mít v ideálním případě každý,“ doporučuje odborník. Co ještě rodině radí:

Finanční odborník má tentokrát i pár spíše psychologických rad. „Občas udělat něco pro čistou radost není zlozvyk – je to lidské. Ale je důležité, aby každý nákup ‚nad rámec‘ byl promyšlený, nikoli impulzivní. Láska a péče nejsou měřeny dary, ale časem a pozorností, kterou Marta dětem věnuje. Funguje si nastavit hraniční částku, za kterou si lze udělat takové radosti – třeba 500 korun měsíčně,“ říká David Hercig. Je také dobré sám sebe občas pochválit - například že se podařilo našetřit na nové brýle a podobně.

Marta by podle odborníka měla vědět, že její způsob, jak vychovává děti a poskytuje jim lásku a pozornost, má nevyčíslitelnou hodnotu. I to, že je naučí vážit si maličkostí. „Vaše situace je nelehká, ale vaše odhodlanost a snaha dopřát svým dětem to nejlepší je inspirativní. Máte skvělý základ: vlastní byt, podporujícího partnera a zdravé děti. Držte se těchto pozitiv a nezapomeňte na sebe. Úspěch není měřen penězi, ale tím, jak dokážete překonávat překážky a stále si uchovat radost ze života,“ uzavírá optimisticky David Hercig.