Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když vám náhle zemře někdo blízký, je třeba řešit spoustu věcí, ale věděli jste, že za něj musíte většinou také podat jedno a někdy i víc daňových přiznání?
Daňové přiznání za zemřelého
Asi vás napadne, že je po smrti osoby, která podnikala, potřeba nějak se vyrovnat s jeho firemními závazky – a k tomu patří i platba daní. Ale jak to je u těch, kdo byli zaměstnaní a třeba si jen přivydělávali?
- Kdo by měl daňové přiznání za zemřelého podat? „Po smrti osoby, která by měla podat daňové přiznání, přechází tato povinnost na dědice nebo osobu, jež spravuje pozůstalost. Daňové přiznání se musí podat nejen za podnikatele, ale za určitých podmínek i za zaměstnance nebo osoby s dalšími příjmy, například z pronájmu nebo kapitálového majetku,“ říká advokátka Gabriela Donati z právní kanceláře Donati Legal.
Málokdy se ovšem stává, že by po zemřelém zůstal jen jeden dědic. Kdo z pozůstalých tedy musí situaci řešit? „Pokud je dědiců či osob spravujících pozůstalost víc, je nutné se dohodnout, kdo to udělá. Není-li dohoda možná, osobu plnící daňové povinnosti určí příslušný správce daně,“ vysvětluje daňový poradce Ondřej Homolka.
Daňové přiznání za zemřelého: termíny
- Daňové přiznání se podává za dobu od začátku roku do dne, který předcházel dni úmrtí. Podává se správci daně, u kterého byl zemřelý registrován, nebo místně příslušnému finančnímu úřadu podle bydliště zemřelého.
- Lhůta pro podání je tři měsíce od data úmrtí, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit. Dědicové tedy musejí tuto povinnost splnit včas, aby se vyhnuli případným sankcím. „I v daňovém přiznání po zemřelém lze uplatnit slevy na dani a položky snižující základ daně jako za života poplatníka, včetně celé slevy na poplatníka,“ doplňuje daňový poradce.
- Pokud zemřelý pracoval jako zaměstnanec, může se stát, že roční zúčtování daně provede jeho zaměstnavatel. Jestliže měl i jiné příjmy, například z podnikání nebo nájmu, je nutné, aby podal daňové přiznání pozůstalý. „Výjimkou je, když tyto příjmy kromě zaměstnání nepřesáhly 50 000 Kč, v takovém případě se daňové přiznání podávat nemusí,“ doplňuje advokátka.
- V případě podnikatelů pozůstalí musejí řešit i další daňové povinnosti, jako je například daňová evidence nebo závazky k DPH. „Obecně platí, že odpovědnost za splnění této daňové povinnosti mají dědicové, kteří by si měli včas zjistit všechny potřebné informace a zajistit si podklady pro podání přiznání,“ zdůrazňuje Gabriela Donati.
Kdy musíte podat víc daňových přiznání
Kdy nestačí jen jedno daňové přiznání? „Pokud ho zemřelý ještě sám nepodal nebo to neudělal zaměstnavatel za života zemřelého,“ upozorňuje Ondřej Homolka. Jak bylo uvedeno výše, roční zúčtování daně může provést zaměstnavatel zesnulého. Pokud ovšem někdo zemře v době, kdy za něj zaměstnavatel daňové přiznání za minulý rok ještě nepodal, musejí to udělat pozůstalí – zaměstnavatel to po smrti zaměstnance už udělat nesmí. To ovšem není vše: poté je ještě nutné dodanit dobu od 1. ledna do dne před smrtí - to je druhé daňové přiznání.
Pokud náhle zemře blízký člověk, je daňové přiznání asi to poslední, co chcete řešit. Ale zákon mluví jasně…Foto: New Africa, Shutterstock.com
Přiznat musíte i příjmy po smrti
Může se stát, že zemřelý například pronajímal byt a nájem přichází i po jeho smrti – pak je nutno podat další daňové přiznání. „Je za období ode dne smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti a dědicové ho musejí podat do 30 dnů. Jestliže skončilo ve stejném roce, kdy onen člověk zemřel, pak jde o poslední daňové přiznání a povinnosti za zemřelého vůči správci daně končí,“ říká Ondřej Homolka.
Když se dědické řízení vleče
Co když se ale dědické řízení vleče a nestihne se ukončit do posledního dne roku, kdy člověk zemřel? Pak musíte podat běžné roční přiznání (pokud příjmy přesáhly 50 000 Kč) a až se dědické řízení uzavře, pak se dodaní zbytek od ledna do konce notářského řízení. A tím je hotovo.
Co když pozůstalí nevidí do majetku zemřelého?
Co mají dělat pozůstalí, kteří netuší nic o příjmech a majetku zemřelého? Jak pak mohou podat přiznání? „To je častá překážka a nastává zejména u podnikatelů a osob s příjmy z nájmu nebo investic, kde není žádný zaměstnavatel. Komplikuje to nejen dědické řízení, ale i podání daňového přiznání za zesnulého,“ potvrzuje David Němeček, partner advokátní kanceláře Němeček & Poloni.
Dále upozorňuje: „Komplikací je zablokování bankovních účtů zesnulého, ke kterým se dědicové bez jmenování správce pozůstalosti nebo ukončeného dědického řízení nedostanou. Pokud zesnulý nevedl přehlednou účetní evidenci nebo se o svých finančních záležitostech nebavil s rodinou, může být dohledání jeho příjmů a daňových povinností značně složité.“
Obraťte se na notáře
V takových případech hraje klíčovou roli notář, který může komunikovat s finančními institucemi a pomoci s dohledáním majetku. Je třeba zahájit i „domácí pátrání“, tedy hledání v osobních věcech zesnulého: je třeba hledat výpisy z banky, smlouvu s investiční společností nebo starší daňové přiznání. Ty mohou notáře nasměrovat na konkrétní finanční instituce, kde lze majetek dohledat.
- Pozor! Notář automaticky ověřuje informace pouze u několika hlavních bank a pojišťoven, ale nemůže kontaktovat stovky dalších investičních společností, takže aktivita dědiců je v tomto ohledu klíčová.
„Lze jen doporučit, aby si každý během života udělal ve svých finančních záležitostech pořádek. Sepsání závěti, zřízení svěřenského fondu nebo alespoň základní přehled o majetku může pozůstalým výrazně usnadnit orientaci v dědictví a předejít zbytečným komplikacím,“ uzavírá David Němeček.
Kdybyste měli jakékoli pochybnosti nebo nastala situace, kdy si nejste s podáním přiznání nebo zaplacením daní jisti, obraťte se na právníka či notáře.
