Invalidní důchodkyně Jiřina (61): Na život mi zbývá osm tisíc a ještě ušetřím

Jsme rádi, když nám svěříte své hospodaření a popíšete, jak vycházíte jako rodina se svými příjmy. Své příspěvky můžete posílat na e-mailovou adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz.

Tentokrát se ozvala invalidní důchodkyně Jiřina, kterou překvapují stesky lidí, co vydělávají desetitisíce. Jak mohou mít potíže vyjít, ptá se žena, která má po zaplacení nájemného osm tisíc na jídlo a všechno ostatní.

Paní Jiřina bydlí nedaleko Plzně a po smrti svého partnera je na všechno už tři roky sama. Vzhledem k tomu, že nebyli manželé, ale žili spolu 24 let na hromádce, nepobírá po jeho smrti ani vdovský důchod. Její jediná dcera žije na druhé straně republiky a jen si občas zavolají – viděli se naposledy před lety na pohřbu. „Vím jen, že je teď nezaměstnaná, pobírá podporu a žije s partnerem v pronajatém bytě. Nemohu ji bohužel nijak podporovat, ale nechci ani nic po ní,“ říká Jiřina.

Jiřina pracovala pár let jako dělnice v průmyslové výrobě, pak dělala na vrátnici, ale před zhruba patnácti lety prodělala těžký infarkt a přidaly se další komplikace. Má invalidní důchod třetího stupně, práci, kterou by zvládla, bohužel nenašla, i když by si trochu vydělat potřebovala. K důchodu dostává příspěvek na bydlení - dohromady to je 17 800 Kč.

Náklady na bydlení v 2+1 jsou i s energiemi a všemi ostatními náklady 9 600, takže zbývá 8 200 Kč na všechno ostatní. Za paušál na telefon s internetem platí 800 a na zhruba 600 Kč měsíčně ji vyjdou léky a vitaminy, které užívá. Na jídlo, drogerii a ostatní položky může použít 7 000 Kč. „Naučila jsem se jíst skromně, takže za potraviny dám měsíčně do čtyř tisíc. Koupím třeba celé kuře v akci a mám z toho oběd na celý týden. Nakupuju jen ve slevě. Ke kadeřníkovi jdu tak jednou za půl roku, když už mi vlasy hodně přerostou, nebarvím se, jsem už hodně prošedivělá. Oblečení mám dost a tím, že nechodím do práce, tak toho ani moc neunosím. Takže třeba zimní bundu mám už asi šestý rok. Jen boty musím občas koupit, ale naštěstí jsou i obchody, kde to jde levně,“ vypočítává.

I když je paní Jiřina ve věku, kdy by mohla být aktivní, přiznává, že už vzdala něco plánovat nebo se na něco se těšit. „Od smrti partnera nikam moc nechodím, nejezdím na výlety, jako jsme jezdili, když jsme byli dva. Popovídám si občas se sousedkami a voláme si s kamarádkou, která se ale odstěhovala za mladými, aby jim pomohla s vnoučaty. Jinak žiji den ze dne, bez nějakého vyžití nebo kultury, na to nemám,“ konstatuje. Když se jí zeptáte, zda by si chtěla něco dopřát, hned odpoví – moře. Letadlem se ale kvůli slabému srdci bojí a vypravit se sama autobusem nechce, nikdy v cizině nebyla a bála by se.

Jediný cíl, který aktuálně má, je ušetřit si na zuby. Na to si dává měsíčně stranou alespoň pětistovku. Aktuálně má našetřeno asi šest tisíc – také pro případ, že by odešla lednice nebo pračka. „Asi bych pak koupila něco v bazaru nebo na inzerát, lidé jsou zmlsaní a zbavují se i pár let starých přístrojů jen proto, že si chtějí dopřát něco modernějšího. Mně stačí základ, třeba mojí pračce je už přes dvacet let,“ říká.

Lukáš Vršecký, ředitel startupu Patron GO, bezplatné mobilní aplikace, která hlídá předražené platby, připravil pro naši čtenářku několik doporučení.

Budeme rádi, když se také zapojíte a pošlete nám své údaje. Vyplňte dotazník, přidejte krátký popis rodinné situace, věk a bydliště (stačí okres nebo kraj). Vaši anonymitu samozřejmě zachováme! Své příspěvky můžete posílat na e-mailovou adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz.