Článek
Při nákupu elektrospotřebičů už je většina lidí zvyklá sledovat energetické štítky, ale proč je zásadní sledovat je také u budov? I zde se jedná o nástroj, jak spočítat, kolik bude stát provoz.
Průkaz energetické náročnosti budov (PENB), lidově a podle odborníků nesprávně zvaný energetický štítek na dům, obsahuje důležité informace. „Lze z něj odvodit průměrné výdaje za vytápění, ohřev vody, osvětlení, chlazení a další aspekty provozu budovy,“ vysvětluje Martina Kuchařová, energetická specialistka ze společnosti Saint-Gobain Energy Systems. Podle toho jsou budovy zařazené do kategorií A–G.
V případě novostaveb už je povinnost vejít se do kategorie A nebo B, tedy splnit nejvyšší standardy, ale starší nemovitosti se často dostávají do kategorie G. „Tu je povinnost uvádět při prodeji či pronájmu i u budovy nebo bytu, který průkaz zpracovaný nemají. Je ale výhoda znát skutečný stav, nehospodárná třída značí zbytečně vysoké výdaje a nutnost v budoucnu zásadně investovat do vylepšení energetické náročnosti,“ upozorňuje Lucie Starovičová z internetového tržiště Bezrealitky.
Kdo musí mít energetický štítek na dům
Povinnost mít PENB vzniká vždy před rekonstrukcí, která se dotkne víc než 25 % objektu, dále při prodeji nebo pronájmu, kdy ho musíte překládat nejpozději při podpisu smlouvy. Jestliže ho nemáte, jste povinni označit nemovitost třídou G, což může možné zájemce odradit.
Jak získat energetický štítek budovy (PENB) a kolik to stojí
Jak získat energetický štítek budovy? Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) musí zpracovat specialista s oprávněním vydaným Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jejich seznam najdete na stránkách ministerstva.
Kolik stojí energetický štítek na dům? Cena PENB se liší podle regionu, ale především podle náročnosti vyhotovení. Zásadně ji zvyšuje situace, kdy nemáte projektovou dokumentaci domu. Vypracování průkazu trvá asi 2 týdny a přibližně stojí 3 až 5 tisíc korun, při nutnosti osobního měření je to ale i dvojnásobek.
Novinky.czKdy není nutný energetický štítek na dům
Povinnost se nevztahuje na tyto objekty a budovy:
- Rekreační objekty se spotřebou energie do 25 % z předpokládané spotřeby při celoročním užívání
- Budovy s energeticky vztažnou plochou do 50 m²
- Budovy postavené před rokem 1947 a bez zásadní rekonstrukce (přes 25 % budovy) po tomto roce
- Kulturní památky a budovy v památkové rezervaci, dále budovy sloužící pro náboženské účely s roční spotřebou energie do 700 GJ
Rekreační stavby za určitých podmínek energetický průkaz nepotřebujíFoto: PhotoJuli86, Shutterstock.com
Jak snížit energetickou náročnost budovy
Jak postupovat v případě, že chcete energeticky náročnou budovu dostat do hospodárnější kategorie? „Nejefektivnějším opatřením je kvalitní zateplení, které může snížit spotřebu energie o více než polovinu,“ říká Martina Kuchařová. Co a v jakém sledu je třeba udělat?
- Fasáda a střecha: zateplení uspoří hodně, v případě střechy může unikat až 30 % tepla.
- Výměna oken: moderní izolační trojskla dokážou snížit spotřebu až o 30 % ročně, klíčová je i správná montáž, která eliminuje vznik tepelných mostů: mohou vést k tepelným ztrátám, kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní.
- Rekuperace: po zateplení a výměně oken lze učinit další opatření, třeba řízené větrání s rekuperací, které zajišťuje optimální výměnu vzduchu a výrazně snižuje tepelné ztráty.
- Obnovitelné zdroje energie: po zateplení domu může přijít instalace obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo tepelná čerpadla. Maximálně efektivní budou až po zateplení.
Všechny zmíněné kroky sice představují velkou investici, ale výrazně snižují provozní náklady, prodlužují životnost budovy a také zvyšují komfort bydlení. Můžete na ně využít i některé dotace.
