Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dvojí kvalita potravin zůstává tématem, které zajímá spotřebitele po celém světě. Nedávno o tom na sociálních sítích mluvila i Cindy Crawford, která upozorňovala, že v Kanadě jsou stejné výrobky zdravější než v USA, protože neobsahují tolik „nebezpečných látek“. Podobný názor mají mnozí spotřebitelé, i co se týče potravin zakoupených u nás a v Německu či Rakousku. Jak to tedy je?
Co je dvojí kvalita potravin?
O dvojí kvalitě potravin mluvíme tehdy, když stejný výrobek stejné značky a ve stejném obalu má v různých zemích odlišné složení nebo kvalitu.
Výrobci často argumentují tím, že spotřebitelé v různých zemích mají různé chutě i preference, takže třeba ten český koupí i méně kvalitní potraviny, jen když jsou levnější. Ale to není přípustné.
Dvojí kvalita potravin a zákony
Protože se o dvojí kvalitě potravin začalo mezi spotřebiteli velmi mluvit, a to nejen u nás, reagovala na to i legislativa a v květnu 2021 vstoupila v platnost novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která na českém trhu zakazuje tzv. dvojí kvalitu potravin.
Co dělat, pokud máte podezření na dvojí kvalitu potravin?
Nakoupili jste potraviny třeba v Německu a při porovnání s těmi stejnými u nás jste zjistili rozdíly? Pak můžete kontaktovat například Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), která je v České republice hlavním dozorovým orgánem v oblasti potravin – ta může jednak za takové chování uložit sankce, ale také nechat produkt stáhnout z trhu. Vyplatí se však nejprve prostudovat manuál, který podrobně vysvětluje, jaké rozdíly mezi potravinami jsou v pořádku a jaké už za hranou. Najdete jej na webu SZPI.
SZPI provedla v posledních letech řadu šetření v zemích EU i u nás a konstatovala, že za poslední roky došlo k významnému posunu a řada výrobců buď změnila recepturu, nebo odlišila výrobky vzhledově.
To potvrzuje agrární analytik Petr Havel: „Toto téma už je trochu za zenitem – dá se říci, že se výrobci řídí zákonem. Sice nelze vyloučit, že ke dvojí kvalitě může někdy dojít, ale pak je třeba kontaktovat SZPI, která by měla případné porušení platné legislativy prověřit. Osobně si myslím, že se tak děje minimálně.“
Podle odborníků by už se dvojí kvalita potravin objevovat neměla, je protizákonnáFoto: BearFotos, Shutterstock.com
Co je v pořádku a co ve složení neakceptovat!
- Může se stát, že ve složení džusu nebo cereálií z našich obchodů najdete vitaminy a v zahraničí ne, protože jejich legislativa to nedovoluje. Ale pak by vám to mělo být vysvětleno například větou: „Receptura pro (… název členského státu) neobsahuje vitaminy a minerální látky z důvodu požadavků stanovených vnitrostátní právní úpravou.“ Pokud rozdíly najdete a toto upozornění nikoli, jednejte. „Může to být odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi, tedy třeba místními normami. Prokázaná dvojí kvalita je brána jako klamání spotřebitele a je jako taková zakázána,“ říká ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
- Neakceptovatelným rozdílem je třeba náhrada kakaového másla za jiný tuk, smetany za rostlinný tuk, svaloviny za separát, cukru za náhradní sladidlo nebo slunečnicového oleje za palmový, přírodního aroma za syntetické a podobně.
- Nelze akceptovat totožný výrobek prodávaný v různých členských státech s různou gramáží, ale ve stejně velkém obalu.
- Není akceptovatelný ani argument výrobce, že použil méně kvalitní suroviny jen proto, že spotřebitelé chtějí, aby byl výrobek levnější!
