Důchod až v 67 letech: Co si o tom myslí Češi? Většina se bojí, že na svou práci už nebude stačit!

Důchodová reforma přinesla pro mnoho lidí nemilé překvapení – horní věková hranice odchodu do penze byla stanovena na 67 let. Je vůbec reálné takhle dlouho pracovat?

Co si o důchodové reformě myslí čeští občané, to se rozhodla zjistit agentura STEM/MARK. Její šetření probíhalo v listopadu 2024 a výzkumu se zúčastnilo 508 osob ve věku 18 až 64 let. Jak to dopadlo? Ukázalo se, že až sedmdesát procent lidí si vůbec nedokáže představit pracovat do tak vysokého věku. Nejvíc se toho bojí ti, kdo vykonávají těžkou fyzickou práci anebo pracují na směny. Oblíbený argument, že by mnoha profesím mohly ulevit moderní technologie, je ale také spíš strašák: účastníci často uváděli, že mají obavy, zda dokážou s různými novinkami udržet krok i v pokročilém věku.

Věkovou hranici odchodu do důchodu stanovili ekonomové a zohledňovali přitom zdravotní i sociální aspekty – a výsledek známe. Agentura proto zjišťovala, v kolika letech by měli jít lidé do důchodu podle vlastních představ. Skoro polovina dotázaných (47 %) uvedla, že mezi 61 až 65 lety, 37 % to vidí na 56–60 let (takto by volili hlavně ženy a lidé z malých obcí). Věk nad 66 let jako optimální zvolilo pouze 7 % účastníků průzkumu.

Důvodem pozdějšího odchodu do důchodu je finanční neudržitelnost stávajícího systému a obavy, že nebudou peníze na vyplácení penzí. Nešlo by to ale vyřešit jinak? Respondenti by raději viděli jinou metodu: především podporu individuálního spoření na penzi (61 %) a navýšení plateb sociálního pojištění (28 %), zhruba desetina by pak volila nižší důchody. To je podle nich přijatelnější řešení než zvyšování věku odchodu do důchodu.

V souvislosti s projednáváním reformy se hledaly profese, které jsou tak náročné, že by měly mít nárok na dřívější odchod do penze. Účastníci výzkumu by do důchodu poslali dřív horníky, svářeče, hutníky, slévače a obecně fyzicky náročné profese a dále také příslušníky IZS. Do seznamu se dostali i řidiči MHD a zdravotní sestry.

Odchod do důchodu znamená ve valné většině i nižší příjem. Z toto, že si zásadně pohorší, má obavy až 80 % dotazovaných. Nejvíc se bojí lidé s nižším vzděláním, s nižšími příjmy a nepracující. Finanční budoucnost nedělá vrásky jen asi pětině dotazovaných, většinou to byli muži s vyššími příjmy, z velkých měst a častěji ti, kdo pracují v oblasti informačních technologií.

Jak vysoký důchod by si lidé představovali, nebo spíš jaký očekávají? Nejčastěji si vybrali rozpětí 16 až 20 tisíc korun. Téměř tři čtvrtiny respondentů si na důchod spoří individuálně, ať už formou penzijního připojištění, nebo jiným způsobem. Polovina spořících však odkládá pouze částku do 1 000 Kč. „Potřebné zajištění na penzi je pro většinu lidí velkou neznámou. Spoří si tedy částku, která jim připadá adekvátní a mohou si ji v současné době dovolit. Otázkou ale je, jestli to bude stačit,“ upozorňuje Jitka Haiderová z výzkumné agentury.

Že se někteří zaměstnanci bojí, zda zvládnou svou práci a jak vyžijí z důchodu, je asi jasné. Na názor na věk odchodu do důchodu a nejlepší finanční přípravu na penzi jsme se zeptali také několika zaměstnavatelů v různých oborech.

Josef Podlipný, partner ve společnosti Fichtner Wealth Managers (investiční poradenství): Jsem přesvědčen, že práce do 67 let může být reálná, pokud se zaměříme na zdraví, vzdělání, podporu komunity a odpovědné finanční plánování – kombinace nemovitostí, akcií, dluhopisů a alternativních investic minimalizuje rizika. Klíčem je aktivní přístup k životu a odpovědnost za kvalitu nejen vlastního života, ale i životů těch, kteří přijdou po nás.

Jan Skovajsa, CEO a zakladatel digitální agentury MyTimi: Z mého pohledu je nezbytně nutné, aby se prodlužoval věk odchodu do důchodu, protože se prodlužuje i věk dožití. Přál bych si, aby lidé více přijali zodpovědnost za svůj osud a věnovali se své finanční gramotnosti, zdraví a investování, aby pak měli co nejkvalitnější důchod. A to se nedá řešit až pár let před odchodem do penze, s tím bohužel už dnešní šedesátníci udělají jen velmi málo, nicméně lidem, kterým je 20 až 30, bych radil se nad tím zamyslet.

Rád bych také, aby se změnil pohled na starší pracovníky. Slýchám, že jsou pomalí, nechce se jim pracovat, jsou drazí a nejsou zrovna přátelé s technikou. Ale já si myslím, že jsou trpělivější, mají více zkušeností, netrpí iluzí, že tráva je jinde zelenější, jsou stabilnější, nejsou nenažraní a díky zkušenostem se jen tak z něčeho nesloží – na rozdíl od současné mladé generace.

>>>Jak naložit s ušetřenými penězi, aby vám vydělávaly?

Michal Hotmar ze společnosti RIM (výrobce nábytku): Podle mě není moc reálné, aby většina lidí pracovala do 67 let. Na celé reformě penzí mi vadí především nedostatečná podpora mladých rodin, zejména jejich bydlení a výchovy dětí (tedy nových poplatníků). Pokud nemotivujeme mladé mít vlastní rodinu a zároveň neumožníme jejich rodičům (respektive prarodičům), aby se na výchově mohli podílet, protože budou v práci do 67 let, tak se mi to zdá postavené na hlavu. Navíc si myslím, že u pracovníků starších 60 let rapidně klesá fyzická odolnost, motivace a také schopnost adaptovat se na technologický vývoj.

Jestli se někdo chce na důchod připravit, měl by si vytvářet finanční rezervu a pokud možno investovat, aby dosáhl alespoň nějakého pasivního příjmu.

Ondřej Tyleček, generální ředitel kreativní agentury Fairy Tailors: Důchodová reforma není nijak radikální, současný věk odchodu je v 65 letech a postupně se zvýší na 67 let. To se týká ročníku 1989, takže je čas se na změnu připravit. Rozhodující je ochota a schopnost učit se novým věcem a adaptovat se na změnu. Svět, ve kterém se člověk vyučil zámečníkem a byl až do penze zámečníkem, je nenávratně pryč. Významně narostla střední délka života, zrychluje se tempo technologických inovací a mění se potřeby a požadavky společnosti. Myslím, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci, kterých se reforma týká především, to chápou. Starších lidí, které reforma častěji pobuřuje, se změny naopak buď netýkají, nebo je ovlivní velmi málo.

Zvyšování věku odchodu do penze je výzva i pro zaměstnavatele. Musí si uvědomit, že padesátník, který se u nich uchází o práci, není neperspektivní člověk v předdůchodovém věku, ale kolega, který může ve firmě předávat zkušenosti klidně dalších 17 let.

Chcete se dozvědět, jak vydělávat i jinak než prací? Poslouchejte náš podcast Mluvte o penězích!