Rada úřednice: Nepořizujte si děti!

Zaujalo mne Téma týdne, a i když už je to opravdu dlouho, co i já jsem měla velice špatnou zkušenost na úřadech, tak tímto se mi ten příběh vrátil a rozhodla jsem se, že vám ho napíši.

Stalo se to v době, kdy moje tři dětičky byly opravdu malé (5, 3,5 a 2 roky). S manželem jsme byli rozvedeni, ale naše vztahy ohledně našich dětí byly velice slušné. Nicméně úřední šiml si zahrál i se mnou. Po rozvodu jsem musela nastoupit do zaměstnání, na tom by nebylo nic divného, jen to, že jsem se třemi malými dětmi nemohla žádnou práci najít.

Nakonec jsem nastoupila jako uklízečka do jedné fabriky, ale protože děti byly stále nemocné, byla jsem převážnou část měsíce doma a ošetřovala je. A nemohlo to dopadnou jinak, než že jsem byla z práce propuštěna. A nyní nastal ten správný kolotoč s úředníky, protože výživné, které mi stanovil soud, a přídavky na děti tvořily částku 2410 Kč. Proto jsem šla na městský úřad, odbor péče o děti, požádat o příspěvek, ale ouha, nastal zádrhel.

Úřednice mi sdělila, že musím jít nejprve k soudu, aby mi zvýšili výživné, a teprve potom žádat o podporu je. Já jsem na to řekla, že jak si to představují, to jako pokaždé, když budu mít málo peněz, půjdu k soudu a budu žádat vyšší výživné? Úřednice prý, že ano, jinak mi nic nedají, že je to úřední postup a hotovo. Nezbylo mi tudíž nic jiného než požádat o zvýšení výživného. U soudu jsem sice tvrdila, že bych o to nikdy takhle neusilovala, protože mi to připadá vůči mému bývalému muži nefér, protože i on musí mít nějakou životní úroveň, a navíc platí pravidelně a děti od něho dostávají i navíc nad rámec určeného výživného. U soudu mi zvýšili alimenty o 200 Kč. Vyrazila jsem tedy na sociální odbor se žádostí o příspěvek na děti.

Úřednice byla velice neochotná, a to, co mi sdělila, bylo pro mne šokující. Když na můj dotaz „Co mám tedy dělat, když jsem přišla o práci a nemám dát dětem pomalu co do úst?", mi odpověděla: „TAK JSTE SI TY DĚTI NEMĚLA POŘIZOVAT!!!“ Já jsem myslela, že špatně slyším. Tak jsem jí odpověděla, že tedy podle ní mám jít děti teď utopit, když už jsem si je pořídila?

S onou úřednicí jsem se už více nebavila a šla jsem k její nadřízené, kde jsem podala oficiální stížnost na nevhodné chování. Vedoucí se mi omluvila, mou žádost osobně vyřídila a dotyčnou úřednici vyhodila. Nebyla to pro mne satisfakce, protože nejsem z těch, kdo se mstí, ale tenhle člověk tam opravdu neměl co dělat.

S přáním pevných nervů při jednání na úřadech,

Příští týden startuje nové Téma týdne: Potkala jsem celebritu. Máte k tomu co říci? Stalo se vám to někdy? Jaké ve skutečnosti známé osobnosti jsou? Své příběhy a názory nám pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.