Putování za vodou: nejzajímavější přehrady Česka i technické unikáty

Zásobárna vody, ochrana před povodněmi, zdroj energie, ale i místo pro turistiku či prázdninové radovánky. Některé přehrady jsou přísně střežené a oplocené, jiné ale zvou k návštěvě a nabízejí třeba i poučnou exkurzi, která vás zasvětí do tajů toho, jak si lidstvo podmanilo vodní toky.

Unikátní přehrada Les Království je vybudovaná v pseudogotickém stylu na horním toku Labe a mnozí ji považují za vůbec nejkrásnější u nás. Měla ulevit krajině Podkrkonoší sužované četnými záplavami. Její budování začalo v roce 1910 a s délkou 218 metrů se ve své době stala přehradou s nejdelší hrází v Československu. Stavba tyčící se do výšky téměř 33 metrů je volně přístupná, po koruně hráze vede silnice, zve tedy k procházkám i cykloprojížďkám.

Výlet spojte s návštěvou nedalekého Braunova přírodního betléma.

Nejvýkonnější česká vodní elektrárna v Česku se jmenuje Dlouhé stráně a stojí v Hrubém Jeseníku. Mezi horní a dolní nádrží je výškový rozdíl přes 500 metrů a pohyb vody mezi nimi pomáhá stabilizovat energetickou soustavu v celé zemi. K návštěvě zve především horní nádrž: je ve výšce 1 350 m a obvodová sypaná hráz, dlouhá 1 750 m, je volně přístupná. Dostanete se tam po cyklostezce i červené turistické značce, stoupání usnadní lanovka z Koutů nad Desnou. U dolní nádrže lze absolvovat zajímavou exkurzi v podzemí elektrárny.

Jste autem? Protáhněte se v Lipové-lázních na slavné Fit stezce.

Nejvíc přehrad je vybudováno na naší nejdelší řece – na Vltavě. Jihočeské Lipno vyrostlo v 50. letech 20. století, má rozlohu 48,7 km² a je to tak nejen největší přehrada, ale i nejrozlehlejší vodní plocha v Česku. Nádrž měla hlavně pomoci v boji proti povodním, ovšem časem se roztočily i turbíny zdejší vodní elektrárny. Kvůli stavbě ale zmizela řada obcí a osad a také slavné Srdce Vltavy! Dnes se z Lipna stala populární turistická destinace, klid najdete spíš na výletech po okolí.

Jak to vypadá uvnitř lipenské přehrady – 160 m pod zemí?

Přehrada s největším objemem zadržené vody u nás je Orlík. I on patří do vltavské kaskády a také vznikl v 50. letech. Má impozantní hráz: betonová stavba měří 450 m a vysoká je 91 m. Na stavbu byl použit nejen beton, ale například i kaučuk. Nejen hráz, ale i interiér elektrárny si lze prohlédnout během exkurze: otevřeno je denně, je třeba se ale předem objednat. Přehradou se můžete pokochat i pohledem z lodi, využijte například pravidelnou dopravu mezi hradem Zvíkov a zámkem Orlík, do konce června jezdí jen o víkendech.

Vypuštěný Orlík: Co se skrývá pod hladinou?

Mušovská, Věstonická a Novomlýnská nádrž tvoří vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji. Vyrostlo v průběhu 70. a 80. let jako ochrana před záplavami a zároveň pomoc při zavlažování. K rekreaci slouží horní a spodní nádrž, prostřední je přírodní rezervace a významné hnízdiště a zimoviště ptáků. Zajímavostí Věstonické nádrže je kostel svatého Linharta, který se kdysi tyčil nad obcí Mušov a po zatopení zůstal na malinkém ostrůvku uprostřed vody. Na Nové Mlýny míří milovníci rybolovu i windsurfingu, na své si přijdou i pěší i cykloturisté.

Zatopené vzpomínky: Jak se žilo v Mušově, než byl zaplaven?

Cestování po Česku: Znáte nedokončený most, nejnižší rozhlednu a další české unikáty?