Článek
Už ne dítě, ale ještě ne dospělý. Tak by se dal popsat mladý člověk mezi 13. a 18. rokem. „Typické pro tohle období je hledání vlastní identity a boj s pochybnostmi o sobě samém. Pubescent je impulzivní, rád uniká od reality a experimentuje s různými sociálními rolemi,“ charakterizuje dospívání MUDr. Petra Uhlíková, vedoucí lékařka Centra dorostové a vývojové psychiatrie při Psychiatrické klinika 1. LF UK a VFN v Praze.
Tohle složité období ale nepřináší jen problémy ve škole a rodinné hádky. Je také živnou půdou pro první projevy psychických poruch.
Patnáctiletý schizofrenik? Ano, může být!
Nejtypičtějším a také nejčastějším problémem, kvůli kterému se dítě nebo dospívající dostane do péče psychiatra, je hyperkinetická porucha – ADHD. Hned na druhém místě jsou úzkostné poruchy, které naštěstí většinou nepřetrvávají do dospělosti. Následují poruchy příjmu potravy, často spojené se sebepoškozováním, výjimkou ale není ani diagnóza deprese, bipolární porucha nebo schizofrenie.
I když s vámi pubertální dítě nechce mít nic společného, přesto byste měli mít přehled o tom, jak tráví čas a jak se stravuje. Neměly by vám uniknout ani prudké změny nálady nebo řeči o sebevražděFoto: Thinkstock
„60–70 procent případů schizofrenie se projeví před 25. rokem. Významný nárůst je právě mezi třinácti a osmnácti lety,“ říká doktorka Uhlíková. První příznaky těchto závažných onemocnění ale často splývají s poněkud excentrickým chováním, které v tomhle období vlastně očekáváme. A to je zlé – prognóza psychických nemocí totiž často závisí na tom, jak brzy se po objevení prvních příznaků začne s léčbou.
Největší problém je pozdní diagnóza
„To jsme dopadli, tak jsme skončili na psychiatrii!“ To je podle doktorky Uhlíkové obvyklý postoj rodičů dětí, které se jí dostanou do péče. Pro mnoho z nich je přijatelnější návštěva pediatra. Navíc mladší děti často nedokážou svoje pocity popsat a jejich psychické napětí se projevuje jako bolesti břicha nebo poruchy spánku (více o psychiatrické péči o menší děti si přečtěte tady).
Uzavírá se do sebe? Přestal se věnovat všem bývalým zájmům kromě počítače? Zhoršil se ve škole? Pozor, to jsou příznaky deprese!Foto: Thinkstock
Odhalit skutečný problém je tedy u mládeže mnohem složitější než u dospělých. U poruch příjmu potravy třeba vůbec nemusí dojít k poklesu váhy, jen k zastavení růstu. Následky ale můžou být celoživotní – pokud dítě prošvihne „růstový spurt“ okolo 12., 13. roku, už nikdy nedosáhne normální výšky a hrozí i neplodnost. U neléčené deprese je zase výrazně zvýšené riziko sebevražedného chování.
Dejte pozor, když...
- se dítě vyhýbá jakémukoli společnému jídlu, i večer nebo o víkendech. Není doma nebo si ho odnáší k sobě do pokoje
- nosí dlouhé rukávy i v létě, vyhýbá se příležitostem, kdy by se muselo svléknout, třeba v bazénu nebo na koupališti
- náhle opustilo veškeré předchozí zájmy, nestýká se s kamarády, výrazně se mu zhoršil prospěch
- trpí nespavostí, opakovaně mluví o sebevraždě
- má opakované záchvaty agresivity, třeba rozbíjí věci nebo útočí na vrstevníky.
Jak jste zvládli toto těžké období s vašimi dětmi vy?
