Pubertální splíny, nebo skutečné deprese? Buďte obezřetní!

Marie měla v dětství spolužáka, s kterým se vzájemně svěřovali. „Vyprávěl mi, jak ho doma nevnímají a nevšímají si ho. Byla to ale normální rodina, vůbec ne problematická. Mně taky občas připadalo, že rodiče nezajímám, tak jsem ho brala s rezervou,“ vzpomíná Marie. Po základní škole se kontakt přerušil. „Po letech na třídním srazu jsem se dozvěděla, že se zabil. Byl prý duševně nemocný, a než to rodiče začali řešit, bylo pozdě,“ vypráví Marie.

I když máte třeba kopu starostí a všechny odchylky v chování vašeho dospívajícího potomka přičítáte jeho pubertě, buďte opatrní. Citlivým a všímavým přístupem můžete zabránit i podobné tragédii.

„Každý puberťák občas použije termín ‚mám depku‘. Pod tím se ale skrývá vlastně špatná nálada. Kvůli konfliktu s rodiči nebo kamarády, nespokojenosti se vzhledem, neúspěchu. Vlivem hormonů jsou děti citlivější a řeší to, čemu by před pubertou a po ní nepřikládaly význam. Dítěti naslouchejte, nemůže za to, co s ním puberta dělá,“ radí dětský psycholog Jan Kulhánek. Kdy už ale nestačí jen naslouchat, ale je třeba jednat?

Tělesné změny – U dospívajících bedlivě sledujte změny v přístupu k jídlu. Vyhýbá se puberťačka společnému stolování a chce jíst o samotě? Může jít o anorexii nebo bulimii. „Zpočátku nejsou úbytky na váze viditelné, a za chvíli už může jít o život. A pozor, anorexie není výsadou jen děvčat,“ říká terapeutka Lucie Horníková. Jako odstrašující nabízí příběh matky, která si rok nevšimla, že její dcera anorexií trpí. Pod volným oblečením nebylo vidět, že je na kost vyhublá.

Sebepoškozování – Obléká si dítě i v největších pařácích dlouhé rukávy? Bez širokých náramků na zápěstí nevyjde z pokoje? Ptejte se proč. „Když chce někdo jen upoutat pozornost, řízne se tak, aby to bylo vidět. Skryté sebepoškozování je ale velmi nebezpečné,“ upozorňuje Jan Kulhánek.

Dlouhodobý splín – Smutné nálady se nestřídají s veselými, jak je to u puberťáků běžné? Je potomek smutný dlouhodobě a opakovaně? „Rodič není schopen sám rozlišit, o jaké onemocnění jde. Pokud je to třeba deprese, je třeba ji léčit odborně,“ apeluje Lucie Horníková.

Náznaky – Vede dítě truchlivé řeči o smrti, naznačuje, že ho na světě nic nedrží? Neházejte to za hlavu. Neznamená to, že hned druhý den spáchá sebevraždu, ale je to možná hodně naléhavé volání o pomoc. Situaci nepodceňte, radši ji řešte zbytečně, než aby bylo pozdě.

I když jde u dítěte skutečně „jen“ o pubertu, nemávněte nad tím rukou, byť se vám třeba problémy zdají směšné. Jan Kulhánek nabízí snadnou pomůcku, jak se do potomka vcítit. Stačí si položit otázku, kdo se trápí víc: dvouleté batole, které přišlo o hračku, puberťák, který přišel o kamaráda, nebo dospělý, který přišel o partnera? „Všichni se v tu chvíli trápí stejně a prožívají srovnatelné neštěstí odpovídající věku,“ podotýká Jan Kulhánek. „Říkat ‚to nic není, tvoje starosti bych chtěla mít‘, je cesta k tomu, že se dítě uzavře a že pak rodiče třeba neodhalí, že se děje něco vážného,“ míní Jan Kulhánek.

Nesnižujte problémy dospívajícího dítěte. V případě obav a nejistoty ohledně svých dětí neváhejte vyhledat konzultaci u psychologa.