Psychiatr, psycholog, psychoterapeut: Kdy ke komu jít?

Chvíle, kdy se člověk rozhodne požádat o pomoc, je čistě subjektivní. Někdo léta žije s vážnými potížemi na úkor svůj i svých blízkých a jiný dochází na terapii celý život. Kdy raději vyhledat pomoc a ke komu se vlastně objednat?

Jít ke „cvokaři“ bývalo vnímáno velmi negativně. Kdo potřeboval pomoc odborníka, byl stigmatizován a odsuzován. V dnešní uspěchané době je však psychická pomoc důležitější než kdy dřív. Duševní vyčerpání a stres totiž mohou způsobit i řadu fyzických potíží (bolesti hlavy, žaludeční vředy, trávicí problémy, nespavost nebo nadváhu).

„V posledních letech již naštěstí návštěva psychoterapeuta či psychiatra není ostuda, je to celkem běžná věc. A tak je možnost pomoci větší. Čím dříve člověk na svých potížích začne pracovat, tím lepší je prognóza i kvalita jeho života,“ říká psychoterapeutka Michaela Kokešová.

K psychoterapeutovi (pozor, není to kouč!) se můžete jít vypovídat z trápení i zkoumat, jaký život žijete a proč. Terapeuty se často stávají psychologové či psychiatři, ale zásadní pro výkon povolání je akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Při výběru odborníka mějte oči otevřené. Mnoho z těch, kteří se nazývají psycho- či jinými terapeuty, nemají odpovídající vzdělání, ale jen různé kurzy. Proto se vždy podívejte na jeho pracovní životopis i k jaké profesní organizaci patří.

Důležité je vědět, že existují rozmanité psychoterapeutické směry s odlišným přístupem ke klientovi a počítají s jinou dobou trvání terapie – a tu si vetšinou hradíte ze svého. Proto dobře rozvažujte. A počítejte s tím, že má-li být terapie účinná, nebude vždy příjemná: spoustu věcí člověk nedokáže přiznat ani sám sobě, natožpak před někým druhým. Ale když vytrváte, výsledky mohou pozitivně ovlivnit celý váš další život.

Psycholog vystudoval psychologii na filozofické či pedagogické fakultě a je odborník na diagnostiku: snaží se určit problém formou rozhovoru, dotazníků či nejrůznějších testů. Na základě toho stanoví typ osobnosti, schopnosti člověka, emoční reaktivitu a podobně.

„Každý psycholog se specializuje na něco jiného. Někdo pracuje s dětmi v pedagogicko-psychologické poradně, někdo jako personalista, někdo v manželské poradně. Speciální odnoží je pak klinický psycholog – ten po studiu musí podobně jako lékař pět let pracovat na plný úvazek ve zdravotnictví, absolvovat předatestační přípravu a následně složit atestaci v klinické psychologii. Jeho výhodou je vedle profesní prestiže to, že může sám pracovat na pojišťovnu,“ uvádí web Škola psychologie.

Psychiatr je lékař, který po dokončení medicíny získal dalším studiem ještě psychiatrickou atestaci. Někdo si stále myslí, že jeho pomoc vyžadují jen extrémně vážné případy lidí, kteří se chovají „jako blázni“ a musejí být hospitalizováni. To je ale velký omyl.

Psychiatři pomáhají nejen psychotikům, ale i „normálním“ lidem s depresemi, úzkostnými poruchami nebo závislostmi. Na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů-nelékařů mohou předepisovat léky, například antidepresiva. Ty vám může napsat i obvodní lékař, ovšem vždy je nutné myslet na to, že praktik není odborník na psychické poruchy, proto je při těžších či déletrvajících obtížích vždy lepší oslovit i na psychiatra!

Dnes existují i velmi šetrné léky, které pomohou zvládnout těžkou životní situaci, jako je smrt blízkého, rozvod, finanční tíseň, trauma nebo různé úzkosti. Při akutních potížích lze vyrazit přímo na psychiatrickou ambulanci do nemocnice, kde posoudí závažnost stavu a případně pacienta na čas hospitalizují. Odborníci se shodují, že nejlepší pomoc je kombinovaná léčba: tedy užívat léky a zároveň chodit na psychoterapii. Zlepšit se dá téměř vše a jít k odborníkovi rozhodně není žádná ostuda.

Některé psychické nemoci jsou opravdu vážné. Víte, co prožívá člověk se schizofrenií?