Článek
O tom, že existují psi, kteří vodí slepce, ví každý. Ale zvířecí pomocníci toho dnes dokážou mnohem víc. Zajímá vás, co všechno se psi mohou naučit a s čím vším nemocným lidem pomáhají? Zeptali jsme se Zuzany Daušové z neziskovky Helppes.
- Psi vodicí: pomáhají zcela nebo částečně zrakově postiženým lidem. Jak už název napovídá, dokážou bezpečně vodit, což je třeba hlavně mimo domov.
- Psi asistenční: nabízejí dobrou službu všem, kdo mají nějaké tělesné postižení, ať už jde o lidi chodící o berlích nebo s chodítkem, případně vozíčkáře. Tihle pejsci jsou prospěšní jak doma, tak venku a kromě doprovodu je jejich hlavním úkolem také speciální aportování – například podají mobil, peněženku, klíče, pomůžou vám se svléknout…
- Psi signální:představují podporu pro osoby se sluchovým postižením nebo pro nemocné, kteří kvůli své chorobě trpí na záchvaty, případně ztrátu vědomí (kardiaci, epileptici, diabetici…). Opět jde o pomoc jak v domácím prostředí, tak kdekoliv venku.
- Psi se speciálně kombinovaným výcvikem:pátrejte po nich, pokud je vaše postižení složitější, například tělesné se pojí se sluchovým, nebo sluchové se zrakovým.
Podá mobil i namasíruje
Psi se speciálně kombinovaným výcvikem se dokážou naučit spoustu věcí. Trénink, během něhož se učí zvládat prvky asistence a také terapeutické, je velice náročný: „My těmto pejskům říkáme šikovní společníci a doporučujeme je lidem s vícerým postižením, kteří nejsou schopni čtyřnohého pomocníka sami ovládat – zvíře pomáhá klientovi přes prostředníka, třeba maminku postiženého dítěte,“ upřesňuje Hana Pirnerová z organizace Pomocné tlapky.
V praxi pak čtyřnohý pomocník zvládne to, co jeho asistenční čtyřnohý „kolega“, a ještě něco navíc: „Dokáže například uvolnit spasmy, nebo masíruje olizováním břišní partie, a tím napomáhá vyprazdňování, aniž by postižený na tento problém musel užívat léky,“ dodává Hana Pirnerová.
Hledání vhodného adepta
Kdyby musel čtyřnohý pomocník napsat svůj životopis, jistě by v něm uvedl, že mu nechybí vyrovnaná povaha, přizpůsobivý temperament, snadná adaptabilita vůči změnám prostředí (ale i majitelů) či záviděníhodný zdravotní stav. Takový pes totiž musí poslouchat jako hodinky, ale i naopak – nesmí reagovat na povely, které by páníčka vystavily nebezpečí (například když nevidomý člověk zavelí „vpřed“, a přitom stojí u výkopu).
A vezmeme-li to podle ras? Často se používají retrívři labradorští a zlatí nebo německý ovčák, a pokud jste alergičtí na psí srst, pátrejte po určitých plemenech bez podsady, jako je pudl nebo jorkšírský teriér. „Překvapuje vás, že se bavíme o pudlech? Není divu, když je patrně znáte jako neurotické až hystericky se zmítající „koule“ s mašličkami. To ovšem není problém dané rasy, ale páníčka. Přitom pudl je velmi přizpůsobivý, přátelský, hravý a chytrý – výborně a rychle se učí,“ prozrazuje Zuzana Daušová.
Jak dlouho to trvá?
Než se pejsek dostane ke svému majiteli, utečou asi dva roky. Zhruba jeden rok tráví zvíře v takzvané adoptivní rodině nebo se kupuje vhodný pes z prověřených chovů ve věku zhruba jednoho roku (ať už z běžné rodiny, od chovatele…). Potom následuje samotný výcvik, po dobu půl až tři čtvrtě roku, a v jeho průběhu začíná secvičování s budoucím páníčkem, které probíhá buď v domácích podmínkách klienta, případně zčásti v prostorách neziskovky, a zčásti pak v bydlišti klienta.
A přestože se téměř výhradně bavíme o pomáhajících čtyřnožcích, v praxi je to vlastně naopak – pro konkrétního člověka, jeho potřeby i životní styl, se hledá vhodný pes.
Znáte někoho, komu pomáhá cvičený pejsek? Napište nám své zkušenosti do diskuse a nezapomeňte si přečíst článek Epilepsie: Naučila jsem se s ní žít!, syn paní Nataši dva pejsky pomocníky má.