Jak se zbavit plevele ze záhonů i chodníčků? Stříhejte mu květy a naučte se chytře mulčovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Merlík, rdesno, svlačec, kokoška nebo drchnička… Když na tyto rostliny narazíte ve volné přírodě, budou vám možná připadat krásné. Na zahradě je ale nechcete, protože dokážou být velmi urputné, a když je necháte „na pokoji“, dusí květiny i zeleninu. Nezbývá tedy než je likvidovat pletím. A v takovém případě se hodí znát tipy, jak prodloužit intervaly, kdy je třeba to udělat.

Zdá se vám, že jak s pletím skončíte, můžete začít hned znovu? Možná plejete záhony jen s malou motyčkou. Vyměňte ji za pořádné náčiní. Na teprve rostoucí a sílící květiny a zeleninu použijte plečku. Pod tímto označením koupíte buď širokou motyčku, nebo i pojízdného pomocníka, větší pozemky pak můžete obdělávat i s pomocí techniky a plecích nástavců. Malé zahrady ale zvládnete s tou ruční. Po vypletí nechejte plevel jen tak oschnout na záhonech (dejte pozor, ať znovu nezakoření). Hluboko kořenící plevel, jako jsou pampelišky či bodláky, nejlépe odstraníte pomocí dloubáku, který rostliny vytáhne i s kořeny.

Některé druhy plevele jsou neúnavné. Nasazují jeden květ za druhým, rozhazují kolem sebe semena a z nich vyrůstají noví uchvatitelé vašich záhonů. Proto u plevele, jako je lebeda, šťovík nebo pampeliška, zakročte dříve, než stihnou vykvést a rozšířit se. Pomůže včasné vypletí, vysekání nebo alespoň odstřihnutí květů.

Plevelu se daří ve volném prostoru mezi rostlinami, takže pomůže, když mezery zakryjete mulčem. Jako mulč lze použít posečenou trávu, která navíc udržuje v zemi vlhkost, což se bude líbit mělce kořenícím rostlinám, protože vrchní vrstvy zeminy tak rychle nevyschnou. K ochraně proti plevelu se k mulčování hodí i kůra, sláma nebo seno, které na záhony navrstvíte mezi to, co tam chcete pěstovat.

Další variantou je zakrytí půdy černou netkanou textilií. Nejenže ušetříte čas strávený pletím, ale černá přitahuje slunce, takže pak například jahody, saláty nebo cukety rychleji dozrávají. Zároveň se plody přímo nedotýkají půdy, a proto jsou čistší a nechytají tak často plísně.

Když necháte prázdný záhon ležet ladem, vyroste na něm plevel zcela jistě. Proto místo obsaďte rostlinami, kterým se říká zelené hnojení. Zaplní prostor a prospívají půdě. Mezi tyto rostliny patří třeba měsíček lékařský, hrachor, svazenka, jetel nebo bob. Zelené hnojení obohatí půdu o živiny, chrání ji před vysoušením, deštěm a erozí. Pomáhá jí od únavy po sklizni, kořínky půdu načechrají a provzdušní.

Dlážděné chodníky a kamenné cesty vypadají skvěle, ale v momentě, kdy se mezi dlaždicemi objeví plevel, nadšení většinou zabije nutnost ho stále vytrhávat. Buď nakonec sáhnete po drastické chemii, nebo se na něj občas vrhnete a posekáte „strunovkou“.

Jak dostat plevel z chodníku? Pomůže ocet, sůl i pára!

Další možnost je cíleně vysadit mezi dlaždice vhodné rostliny: vyplní mezery a plevelu nedají šanci. Zvolte druhy s nízkým vzrůstem a nenáročné na prostor i živiny, které snesou pošlapání a většinou i prudké slunce. Hodí se třeba barvínek, koulenka, huseník nebo úrazník. Může to být také popenec nebo bršlice, ale ty se někdy rozrůstají až moc…

Potřebujete poradit, jak se po sklizni postarat o jahodníky?