První sklizní ředkviček a salátů to nekončí: Co pak zasadit na záhony?

Kde neroste zelenina, bují plevel. Proto hned po sklizni vysévejte a vysazujte takové druhy, které ještě stihnou vyrůst – například mrkev nebo fazole. Koncem května už dozrály ředkvičky z brzkého jarního výsevu a půda je připravená rodit dál. Byla by škoda nechat ji ležet ladem.

Zrovna ředkvičky a saláty nejsou moc náročné na živiny, a tak po nich zemina nebude vyčerpaná. Stačí ji jen trochu načechrat, zbavit ji kořínků a plevele. Případně přidat trochu kompostu. S hnojem šetřete. Zapracujte ho jen v případě, že se chystáte vysazovat okurky, tykve nebo cukety, které větší dávku živin ocení. Mrkev a červená řepa ale přímé hnojení nesnesou, jen byste jim uškodili.

S druhým výsevem neotálejte. Čím dříve budou v zemi nová semínka nebo sazeničky, tím lépe. Šetříte půdní vláhu i svoji práci a čas, protože plevel je neodbytný a čeká na svůj okamžik, aby mohl rychle vyrašit.

Listovou zeleninu můžete pěstovat od brzkého jara do pozdního podzimu. Jen si dobře vyberte semínka. V druhé půlce května nebo na začátku června dejte přednost pozdním odrůdám, takzvanému letnímu salátu. Tyto odrůdy jsou vyšlechtěné tak, aby nevybíhaly rychle do květu (což by se stalo raným salátům).

Salát můžete vysévat po zhruba čtrnáctidenních intervalech. Zajistíte si tak postupnou sklizeň a vyhnete se tomu, že vám najednou dozraje spoustu hlávkových salátů, které nesníte. Vedle hlávkového salátu zkuste i letní salát k řezu, špenát anebo rukolu.

V druhé půlce května a klidně i během června vysévejte mrkev pro podzimní sklizeň. Kořeny mrkve z pozdního výsevu nebývají přerostlé, jsou zdravější a nejsou tak náchylné k chorobám. Pamatujte, že semínka mrkve klíčí asi tři týdny, proto buďte trpěliví, než se vyklubou.

Ještě je čas i na červenou řepu, kterou můžete stejně jako mrkev skladovat v písku. Vysévejte ji do řádků asi centimetr hlubokých. Semínka by měla být nějakých osm centimetrů od sebe, mezi řádky bude stačit dvacet centimetrů. Řepa je velmi vděčná a nenáročná plodina. Stačí ji jen jednou za několik dnů zalít (podle potřeby) a okopávat.

Další plodinou, která vám rozhodně ještě vyroste, jsou kedlubny. Vyberte si pozdní odrůdy uzpůsobené pro dozrávání v druhé půlce léta. Zeleninu pravidelně zalévejte, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly.

Na uvolněné záhony můžete vysévat také luštěniny, zejména hrách a fazole. Hrách je výborná plodina, používá se také jako zelené hnojení, protože do půdy uvolňuje dusík, který ke svému růstu potřebují některé jiné druhy zeleniny, zejména saláty. Proto neváhejte pěstovat hrách a listovou zeleninu hned vedle sebe.

V kuchyni určitě zužitkujete i fazole anebo fazolky – zelené lusky. Fazolí je mnoho druhů, můžete zvolit keříkové i pnoucí, které potřebují oporu. Zhotovíte ji jednoduše z kolíků a provázků. Semínka hrachu i fazolí vysévejte do důlků, asi čtyři centimetry hluboko a šest až deset centimetrů od sebe.

Na prázdné záhony můžete vysévat i bylinky, například kopr. Pokud nemáte místo, můžete semínka kopru rozhodit mezi zeleninu, zejména se mu bude dařit u okurek nebo v blízkosti mrkve.

V květnu mohou ven i choulostivé teplomilné bylinky, například majoránka, bazalka nebo rozmarýn. A pokud máte na záhonech ještě místo, můžete do země „zapíchat“ i sazečky cibule.

Cibule k mrkvi ano, ale k petrželi ne! Jakou zeleninu s čím (ne)sázet a proč