První láska je jen jedna a měla by zůstat krásnou vzpomínkou

Co se vám vybaví, když se řekne „první láska“? Pocit, že je to navždy, nekonečné telefonáty, romantické dopisy. Možná také smutek nad jejím koncem. Ač si většina lidí projde vícero vztahy, než najde toho pravého životního partnera, první láska mívá ve vzpomínkách výjimečné postavení. Většinou je totiž krásná i ve své nevinnosti – není prostor pro manipulaci, intriky či zadní vrátka. V čem je tak speciální a proč by měla v paměti i zůstat?

Jsou „poprvé“, na která nezapomenete: první den v práci nebo ve škole, první auto, první kocovina. Zeptejte se v okolí na první lásku. Spousta lidí se zasní, oči se jim rozzáří a budou vyprávět o prvním polibku, objetí nebo milování. Když se poprvé opravdu zamilujete, překvapí vás síla a jedinečnost citů, které jste do té doby znali z doslechu, z filmů nebo z knih. Ale je s ní spojená i nejistota z nepoznaného. Hlavou běží nejrůznější otázky: Opravdu mě chce? Vydrží nám to do konce života? Co na něj řekne moje okolí? První zkušenosti jsou obecně silnější a mají pro náš život zásadnější význam.

Jisté je, že první láska většinou není tou poslední. Pokud se ta vaše stala i životní, patříte mezi čestné výjimky. Ostatní si odnesli mimo jiné i zkušenost s prvním rozchodem a vědomí, že se to nakonec dá zvládnout. Je to bolavá, ale cenná lekce, ze které můžete v budoucnu čerpat a uklidňovat se jí. Vzpomenete si, jak to tenkrát bolelo, jak jste měli pocit, že už se nikdy nezamilujete, ale nakonec to odeznělo.

Není třeba v tom hledat složitosti. Většinou je moc brzy na vážný a životní vztah. Jak se lidsky vyvíjíte a rostete v čase vy, mění se i vztah a vaše cesty se rozejdou. A co si budeme povídat, když zavzpomínáte na svou první lásku, asi vás partner neokouzlil svou stabilností a schopností postarat se o rodinu.

Mozek má zajímavou vlastnost, že umí vytěsnit nepříjemnou minulost. Postupem času už nedokážete říct, proč to vlastně skončilo, uchováte si v paměti jen to hezké. Většina těchto lásek se odehrála v době, kdy jste neměli povinnosti, závazky a jedinou starostí bylo řádně si užívat. A tak se pak někdy v dospělosti stane, že sentimentálně zalovíte v paměti a přemýšlíte, jak se asi první láska má a jestli by nestálo za to obnovit kontakt... Vždyť vám bylo hezky. Ano, tenkrát!

Staré dobré pořekadlo „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“ platí i tady. Křísit první vztah většinou k ničemu dobrému nevede, je velmi pravděpodobné, že v současném životě by už neobstála. Tenkrát vám ke štěstí stačilo, že báječně hraje na kytaru a holky z party po něm šly. Ale co když se na rozdíl od vás dál neposunul a vy byste si nyní neměli co říct?

První zkušenost s láskou často bývá rozhodující do budoucna, je vzorem a měřítkem pro další vztahy. A díky ní víte, jak by to příště mělo vypadat a jak ne. Učíte se, jaké to je milovat bezpodmínečně, dát své ego stranou, společně sdílet čas, umět se přizpůsobit. Také zjišťujete, jak je důležité spolu mluvit, problémy řešit a nepřecházet. Je to taková „výuka“ metodou pokus a omyl, učíte se jak zdravě a správně komunikovat, a většinou z toho čerpáte po celý život.

Jaké jsou vaše vzpomínky na první lásku? Nebo ji máte po svém boku? A víte, jak na prvním rande poznat, že je to ten pravý?